Vize
Byla jsem ve výtahu i s těmi lidmi co jsou u nás ve škole.
Najednou výtah zastavil a dveře se otevřeli a mi vstoupili do asi obýváku tam seděl nějaký muž ale jeho tvář byla rozmazaná.
Začal se ke mě přibližovat a za chvíli byl přede mnou.
Začal si mě prohlížet a pak chtěl něco říct ale to se už obraz začal rozmazávat a já se objevila v realitě.Hned co otevřu oči tak se rozhlédnu a oddechnu si. Nikdo tu není a taky stihnu další hodinu. Běžím se převlíknout a pak hned do třídy. Tam si rychle nachystám a pak zjistím že mám ještě 7 minut jako vážně?
Tak si vytáhnu laptop a dodělávám práci asi si myslíte že to dělám do školy ale ne já to dělám jen tak.
Za chvíli přijdou ti lidi a všichni jdou ke mně, já si jich radši nevšímala. Došli až ke mě ale já nic radši pořád se dívám na laptop.
Naštěstí zazvoní takže si jdou sednout tam kde seděli a já teda schovám laptop.
Příjde učitel na Češtinu a začne ten nudný výklad. Celou hodinu jen kecal a kecal a už jsem říkala kecal?
Když konečně zazvoní vezmu si ruštinu a jdu do jiné třídy.
Asi si říkáte že je to zbytečný ale já kdybych mluvila, což zatím rozhodně nezačnu, tak bych jim vytřela zrak.
Hodina šla docela dobře až na to že na mě pořád někdo koukal.
Dnes je pátek takže máme jen do půl jedný no je to divný v 8 ale to je jedno.
Takže teď máme naštěstí výtvarku. Děláme co chceme to je na paní učitelce super.
Asi v polovině obrázek dokončím a do konce hodiny udělám ještě druhý.
Když kolem mě paní učitelka procházela tak se zadíval co dělám, usmála se a šla dál.Pak nás pustila na oběd a ja hned potom šla do dětského domova.
V tom mě začne šílené bolet hlava, začnu se potit, je mi na zvracení a pak omdlím.
Ahoj jsem tu zas snad se kapitola líbí a čauky
Vaše Mikina😉
ČTEŠ
Jediná přeživší
FanfictionMoje jméno je Tara, příjmení nemám. Je mi 14 let. Když mi bylo 4 tak jsem s mou adoptivní matkou letěli letadlem. Při letu se stala závada na motoru při čem letadlo havarovalo. Jediná já jsem přežila. Jsem zvláštní protože umím číst lidem myšle...