Jediná přeživší

BOLEST

Jsem tady připoutaná a jediný co dělám je že si povídám s Tess.

Bohužel nás vyruší nějaký chlap co přichází.

,,Dobrý den slečno Rocky.''

Jak mu mám odpovědět. Ruce mám připoutané a papír a tužku mi sem nedali.

,,Vás snad rodiče neučili zdravit. ''

,,Pane omlouvám se že ruším ale ona už 10 let neřekla ani slovo.''

,,Takže ona je nemá aspoň tu nebude řvát. Připojte ji na to.

,Tess myslím že už vím co chcou dělat. '

A co chceš dělat?

,Něco mě napadlo ale budu muset tohle přežít. '

Počkej oni ti zapomněli dát náramek?

,Jo.'

Zapíchnou do mě hodně hadiček a každá hadička vede z jiného stroje.

Pak zatáhnou páčku a v těch hadičkách se začne posunovat nějaké sérum.

Každý má jinou barvu takže každý sérum je jiné.

V moment kdy se smýchá s mou krví začne strašná bolest.

Začnu myslet na něco jiného aby to přetupělo tu bolest. Takovou radost jim neudělám.

Jsem tady už 2 hodiny když to konečně vypnou.

Odvážou mě  a v ten moment se přemístim za toho chlapa a všem přimrazím nohy k zemi.

Pokloním se jim a utíkám ven.

,,Chyťte někdo tu děvku.''

Tohle mě naštve tak se zastavím a otočím na něj.

On se najednou začne svíjet bolestí všichni se na mě vystrašeně podívají odtrhnu od ně oči a v ten moment to přestane.

Zase se rozběhnu a když vyběhnu ven přestanu své tělo ovládat nevím jak to ale moje tělo zvedlo ruku a stiskla pěst k sobě.

Když se stalo celá základna vybuchla v ten moment jsem tělo zase ovládla.

,Co to zatraceně bylo?'

Myslím že tvé nové schopnosti.

Vaše Mikina😉