KAPITOLA 6.

17 2 0
                                    

Celou ulicí duněla hudba pocházející z viktoriánského domu. Troye procházel mezi opilými tančícími puberťáky a opět si říkal, co tady vlastně dělá. Nikdy sám sebe v tomhle nechápal. Dobrovolně šel na místo plné ohlušující hudby, ostrých světel, pachu alkoholu a potu, i přestože ani jednu z takových věcí neměl moc rád. Čapl jeden blízký kelímek plný záhadné tekutiny a rychle ho do sebe obrátil.

Došel na parket plný lidí a začal předvádět svůj Freestyle. Kolem tančící mu udělali místo a tak se potrhle svíjel a vyskakoval sám, před zraky spousty lidí. Dohrála písnička a on udýchaný se svalil na nejbližší gauč. Zavřel oči a chvíli poslouchal ohlušující hudbu, než se jeho těla zmocnil třes, při kterém zvrátil hlavu dozadu. Namáhavě otevřel oči a spatřil Willa bezmála pět centimetrů před jeho obličejem.

„Co je?"

„Půjdeme si zatančit!" zavískl nadšeně Will.

„Ne... Williame prosím... už jsem tančil."

„Žádný takový! Tvojí povinností je zatančit si s milujícím přítelem!"

„Kde jsi to sebral?" zasmál se Troye, ale už se zvedal z krémové pohovky.

Objal Willa okolo krku a pomalu se s ním kolébal po místnosti. Měl zavřené oči a naslouchal tak mámivým zvukům hudby, když v tom pomalou písničku prořízl jekot nějaké dívky. Troye pootevřel oči a spatřil Matta ležícího na jednom spolužákovi rozdávající i dostávající rány.

Spustil ruce z Willova krku a chtěl se na to jít kouknout, když ucítil, jak si ho Will přitáhl ještě blíž. „Musím jít!" zakřičel mu do ucha.

„Ne, je to náš tanec." Opile se zachechtal.

„Zlato, já přijdu." Zašeptal Troye spíš sám pro sebe, a vytrhl se z Willova pevného sevření. Ignoroval jeho překvapený pohled ve svých zádech a rázoval si to směrem ke skandujícímu davu.

„Odtrhněte je někdo od sebe!" zařval a skeptickým pohledem si přeměřil dva chlapce v zajetí hněvu. Jeden obrovský chlapík postávající v hloučku se po něm zvědavě podíval, každopádně nic neřekl a chytl právě se peroucího chlapce za ruce. V tom se přidali asi tři další drobní chlapci na Matta a srazili ho k zemi.

„Hhhhh!" zavrčel Matt odírající zakrvácený obličej do rozryté hlíny, „Mu... musím ho praštit!"

Hnědovlasý chlapec se prodral davem a klesl vedle ležícího, skučícího kamaráda z dětství. „Koukni na mě!" přikázal pevným hlasem.

Matt se jenom hrdelně zachechtal a naschvál otočil hlavu opačným směrem. „Koukni na mě!" zavrčel Troye, stále upírající pohled na vzpouzícího se chlapce. Tak dlouho propaloval světlovlasého chlapce pohledem, až konečně otočil hlavu.

Troye se vítězoslavně usmál, naklonil se k němu blíž a potichu s důrazem na každé slovo mu do ucha vydechl „Nechceš přece být jako otec, že ne?"

Matt překvapeně vytřeštil oči, a v následující vteřině své pomněnkově modré oči obrátil na Troye.

„Pojď k nám. Jestli teda nechceš přijít domů, kde by tě zbil ještě táta..."

Matt odevzdaně vydechl a zvedl se ze země tak rychle, jak mu to mladíci přidržujícího na zemi dovolily. Jeho obličej byl plný krve a hlíny, vypadal jako padlý voják. Troye vzal za paži opilého, zbitého chlapce a odváděl ho směrem ke svému domu, aniž by řešil, že se na ně Will žárlivě dívá.

Secret LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat