Secret Love

KAPITOLA 5.

Matt Eriksson si promnul oči a zapnul gaypornhub. Za deset minut by mu měla na Skype zavolat kamarádka z Kalifornie. Pohodlně se usadil na židli, zabalil se do deky a po chvíli uslyšel zvuk příchozího Skype hovoru.

„Čau Matte! Tak co, jak jde život?" zeširoka se usmála hubená černovlasá dívka na obrazovce jeho monitoru. Přitáhla si kostnatou nohu k hrudníku a sedla si tak pohodlněji.

Vzpomínal na dobu, kdy byla jeho nejlepší kamarádkou. Po tom co se odstěhoval od otce, u mámy neměl žádné kamarády. Přece jenom oplácaný kluk s australským přízvukem se v Kalifornii neměl čemu divit. Když ho učitelka představovala nové třídě, tmavovlasá hubená dívka byla jediná, která se na něj dívala, vlastně na něj spíš docela neslušně zírala. Bylo mu to nepříjemné. Po tom co odříkal své jméno a zamumlal, že přijel z Austrálie, seskočil ze stupínku, přitáhl si tašku blíže k tělu a nerozhodně postával v jedné z uliček. Povětšinou všichni seděli ve dvojicích, a ti co seděli sami, si na druhou židli položili batoh na náznak toho, že tam není vítán. Naprázdno polkl a s pocitem porážky se vydal k prázdné lavici na konci třídy, když si všiml miniaturního pokývnutí. Zmateně otočil hlavu a uviděl tu holku, co na něj tak upřeně zírala. Podivně se ušklíbla a poplácala na prázdnou židli vedle sebe, „můžeš se sem posadit, jestli chceš." Zašveholila dětským hláskem. Od té chvíle začalo jejich přátelství.

„No... potkal sem kluka, se kterým se bavil, než sem se odstěhoval, ale jinak tady nikoho moc neznám."

Alex pozvedla obočí a kousla se do spodního rtu propíchnutého černým kroužkem. „Běž někam na párty. Kámo, musíš si najít nějaký friendy. Já tady pro tebe nebudu na vždycky!"

„Vždyť si o půl roku mladší než já!" namítl Matt. A v duchu tleskal Alex za tak úžasnou radu, která ho opravdu nenapadla...

„Hele víš, že mám pravdu... tak toho nech!"

Matt si jen povzdechl. „A co ty? Jak je?"

Alex pozvedla obočí a rozesmála se hrdelním ironickým smíchem. „Ty víš, že se asi těžko budu mít líp..."

Matt jen smutně pokýval hlavou, věděl, na co naráží... „Pojedeš se za mnou někdy podívat?"

„Hele, pro teď budu ráda, jestli nepropadnu," ušklíbla se Alex, „ale až to bude trochu lepší, přijedu."

"Hej Alexandro! co si o sobě jako myslíš?? zapínat počítač s takovými známkami?! okamžitě to vypni nebo tě nahlásím a budeš potrestaná!" 

Alex se spěšně ohlédla a vytřeštila oči. "Musím jít." zamumlala a vypnula jejich videohovor.