KAPITOLA 4.

27 2 9
                                    


Jídelnou sebejistým krokem procházel vysoký, svalnatý a neskutečně oblíbený chlapec. Prohrábl si své černé nadýchané vlasy končící těsně nad ušima a usmál se na jednu dívku, která celá zrudla, nejistě zamávala a obrátila se ke svým kamarádkám, se kterými to hned prodiskutovala.

Dante došel ke stolu, kde seděl Troye, Will, Ben a hlasitě práskl tácem o stůl. Odsunul židli a rychle se na ni sedl. 

„Kámo, jen tak tak sem se zbavil jedný otravný holky. Z nějakýho důvodu si myslí, že spolu chodíme. Je neskutečně otravná! Nenechá mě si ani v klidu dojít pro učebnice do skříňky."

„Mě by stačilo, kdybych měl jednu holku." Posmutněl asi dvoumetrový kluk s hnědými dredy dlouhými po lopatky, šedozelenýma očima a olivově lněným trikem.

„Přiznej si, stejně kdyby si nemyslela, že zemřeme na udušení se vlastním odpadem, tak se na ni ani nepodíváš." Uchechtl se Troye a podíval se na Willa, „ještě, že já tohle nepožaduji." Položil mu dlaň na tvář a s mlasknutím spojil své rty s Willovými.

„Hele Bene, ale jestli chceš můžu ti nějakou holku dohodit. Emilii, Andy, Margaret nebo tak nějak se jmenovala. Připadala mi docela chytrá." navrhl Dante.

„Ok dík. Ale chytrá být nemůže, taková by se s tebou nevyspala." Ušklíbl se Ben.

„Prostě jen nemohla neodolat mému šarmu." Prohrábl si vlasy a jeden zářivý úsměv věnoval dívce u stolu naproti.

„To tak! Možná je to prostě tím, že jsi oblíbený..."

„Vážně? Přiznejme si to, kdybych nevypadal tak jak vypadám a ty holky si se mnou nepřipadaly jak s bohem, žádná si se mnou nevrzne." Zašeptal Dante Benovi do ucha a s netknutým talířem sebejistě odkráčel.

Ben tam dál seděl a jen povytáhl obočí, „Co si o sobě proboha myslí?"

Každopádně si rychle stoupl, čapl tác a ještě předtím, než se Danteho pokusil dohonit, zpražil oba chlapce pohledem a jen zasyčel „Nechte toho. to neutajíte. Stejně všichni víme, že Troyovi šaháš pod triko."

Secret LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat