Dcera Jamese a Severuse

2. kapitola

James hleděl na chlapce, který mu byl neuvěřitelně podobný. Takže mu ze začátku došla slova a zůstal jen zírat na chlapce před sebou.

"Jamesi, co je? Jsi v pohodě?" přišel k nim Severus s Elein a zahleděl se na chlapce, který si je nedůvěřivě prohlížel.

"Jo, promiň. Jsi v pořádku, chlapče?" vzpamatoval se James.

"Ano, děkuji, ale to jste dělat nemusel, stejně mě zmlátí až přijdu domů," hlesl chlapec.

"Jak to?" zeptal se nechápavě James.

"Je to můj bratranec se svojí partou," vysvětlil chlapec smutně.

"A ty nemáš rodiče?" zeptal se ho Severus.

"Bohužel zemřeli při autonehodě, když jsem byl malý. Teď bydlím u tety a strýce," odpověděl chlapec.

"A jak se jmenuješ?" zeptal se ho James.

"Harry Potter," odpověděl.

"Co kdybychom zašli za tvými příbuznými, Harry, a řekli jim, co ti tvůj bratranec dělá?" navrhl Severus, protože viděl, jak je James šokován jménem, které chlapec řekl.

"To stejně nepomůže, až odejdete, strýček mě potrestá," hlesl potichu Harry.

"Oni ti ubližují?" zeptala se Elein.

Harry se zmohl jen na kývnutí, dokud si neuvědomil, co udělal. Vyděšeně se zvedl a rozeběhl se pryč, obávajíc se, co by ti cizí pánové udělali.

James se Severusem se na sebe překvapeně podívali. James byl ještě překvapený zjištěním, že viděl svého syna, o kterém si myslel, že je mrtví. A ještě zjistí, že ho doma bijí. Nemohl to jen tak nechat, ale nevěděl, kde přesně bydlí.

A tak prvních několik dní James zjišťoval díky své práci, jak se Harry dostal ke svým příbuzným, jestli tam proběhli pravidelné kontroly a především, kde přesně bydlí. To vše Jamese zaměstnalo až do začátku školního roku.

1. září odvážel svého manžela a svoji dceru na nádraží Kings Cross v Londýně, kde se s nimi rozloučil a těšil se na nadcházející víkend, kdy bude mít Severuse zpátky doma.

Hned další den jeho povinnosti sociálního pracovníka ho zavedli  do školy, kde si s dětmi měl promluvit o týrání a šikaně. Bál se toho, až znovu střetne svého syna. Měl ho tak blízko, ale přesto pro něj byl vzdálený na míle daleko.

James si kolikrát dával za vinnu, že kdyby ho tam nenechal, kdyby ten den prohledal dům pořádně, určitě by ho našel. Kdyby se alespoň zajímal, co se dělo potom, mohlo být všechno jinak.

Jenže teď už minulost nezmění a musí se snažit změnit alespoň budoucnost.

Harry byl v předposledním ročníku základní školy. (V Anglii se školství dělí trochu jinak. Elementary či základní škola je náš první stupeň, dále je Middle school což je druhý stupeň, ale to většinou už navštěvují jinde než ten první. Právě Bradavice jsou názornou ukázkou Middle school,  která je navíc často spojená i se střední školou. Tyto školy mají málokdy nějaké zaměření.) Tuto třídu měl James až jako čtvrtou toho dne a rozhodně tam bylo vidět, že Harry není v kolektivu oblíbený, co víc i učitelky ho přehlížejí.

"Proč je tamten chlapec tak odstrčený?" zeptal se James během přestávky, kdy si chystal věci, jedné z učitelky.

"Děti se bojí jeho bratrance, který je od něj odhání. Ale může si za to sám, nemá ho provokovat a lhát," prohlásila učitelka.

"Jaké lži třeba řekl?" zeptal se se zájmem.

"Že bydlí v přístěnku pod schody, málokdy dostává najíst a podobně. Jeden by řekl, že chce na sebe jen strhnout pozornost. Řešili jsme to i s jeho příbuznými a ty nám řekli, že si doma takhle vymýšlí často," odpověděla nezaujatě.

"A to nikdy nikoho nenapadlo to jít zkontrolovat?" zeptal se nevěřícně.

"Na co? Děti v jeho věku si takto vymýšlejí často. A navíc to není naše starost," řekla, otočila se na podpatku a nechala překvapeného Jamese samotného ve třídě.

Začala hodina a James se dětem představil svým plným jménem, což upoutal pozornost Harryho a poté jim řekl o všem, co potřeboval. Vysvětlil jim, že týrání dětí je trestný čin, ale není to když jim rodiče dají na zadek, nebo je okřiknou. Většinou jim nedávají najíst, zahrnují je moc práce a neustále je bijí. James po celou dobu svého mluvení pozoroval Harryho a byl si na sto procent jistý, že zažívá tohle všechno.

Poté se přesunul k tomu, co s tím mohou udělat. Seznámil je s linkou podpory a také tím, jak funguje sociální péče, že ti to musí prošetřit a poté rozhodnou, co udělají.

"Pokud máte kamaráda, nebo jste to vy sami, rozhodně se nebojte obrátit se na mě, dnes tu budu do konce vyučování. Vyslechnu si vás a rozhodně si nebudu myslet, že lžete. Protože toto je vážné obvinění a pokud se to potvrdí, zajistíme vám nový, bezpečný domov," jeho poslední slova byla mířena především k Harrymu, ale i k ostatním dětem.

Po skončení přednášky měl mít ještě další tři třídy a doufal, že Harry k němu během té doby přijde a řekne mu vše, co řekl učitelkám. Jenže se obával toho, že ho jeho příbuzní zastrašují, takže pokud dnes nepřijde sám, udělá si hold namátkovou kontrolu u nich doma, samozřejmě neohlášenou.