The last day

Den první - soumrak

...Všechny nás zabiješ!
Svině po chvíli odjeli měli jsme tak volnou cestu zpět domů. Jídlo jsme vlastně nenašli, ale tentokrát jsme byli rádi že jsme vyvázli živí. Přišli jsme domů za soumraku, Martin toho druhého pustil od sloupu a rychle jsme utekli vzhůru po schodech.
Když jsme došli do hlavního pokoje...

David: Tak konečně v bezpečí, dneska se budeme střídat. Prvně budu mít hlídku já, potom Tomáš a nakonec Martin. Když je nás víc alespoň se vyspíme.

Martin mě zavedl do hlídkové věže, kde mi vysvětlil že dokud se ten druhý nepřiblíží metr od domu tak zásadně nestřílím.

Martin: Tak a tady máš díru v podlaze, ta je tu proto abys měl kam vykonat potřebu až se budeš chtít posrat strachy. ( škádlivý smích )

Poté co jsem přetrpěl Martinovi rozpravy a ponižování jsem zalehl do postele a upadl jsem do hlubokého spánku...