ZOE

•11•

Stál tam Cam, Luke a Jason. Rychle jsem přes sebe přetáhla tričko a vyjela na ně „co tady děláte? Neučili vás klepat? Mohly jste aspoň zavřít oči" vyštěkla jsem „máme po rozcvičce a holky nás pro tebe poslali, že oni si jdou stoupnout do řady, klepat nás učili, ale nenapadlo nás, že by si se tu mohla převlékat, a tak se za sebe omlouvám a ty oči to jaksi nešlo, když jsme měli takovou možnost" ujal se slova Cam, který se stále usmíval od ucha k uchu „já se neomlouvám" pronesl Luke a Jason radši nic neřekl a jen tam stál. Z postele jsem vzala telefon a šla za klukama, kteří už pomalu, a to opravdu pomalu šli směrem k jídelně. Potichu jsem se přiblížila ke klukům no spíše ke Camovi a jeho zádům, a to bych to nebyla já, kdybych na něj neskočila on to samozřejmě vůbec nečekal a spadly jsme. Luke se začal smát a Jason nahodil naštvaný obličej proč mu to tak vadí? řekla jsem si v hlavě, ale to už mě vyvedlo z míry úplně něco jiného. Nade mnou ležel Cam, který se stále usmíval a hleděl mi do očí a já do těch jeho nádherně modrých také. „Tak jdeme ne?" řekl naštvaným hlasem Jason a tím odpojil naše oči od sebe. Cam se zvedl a mě podal pomocnou ruku, tu jsem přijala a zvedla se. Došli jsme do jídelny a Amy vyjela na kluky „to vám jako tak dlouho trvá dostat JEDNU holku z chatky?" slovo jednu zdůraznila „ona se ještě převlékala a pak spadla" řekl tím jeho naštvaným hlasem Jason. Já se podívala na Cama a on zase na mě. Cítila jsem, jak se na nás podíval i Jason a když si toho všimla Amy a Sarah koukli se také. My jsme se s Camem na sebe usmívali, ale potom nás vyrušila Chloe s Emmou, které právě přišli a přitáhli si mě do objetí. Ke snídani jsem si dala čokoládové kuličky s mlékem a šla si sednout vedle Emmy. Všechny holky jsme se vešli na jednu stranu stolu na druhou si přisedli kluci. Naproti mně si sedl Cam, jsem ráda že ne Jason nebo Luke. Naše oči se střetli a nechtěli se rozloučit. Zaznamenala jsem nějaký zvuk, za kterým jsem se otočila a skoro jsem se ani otáčet nemusela. Byl to Jason. Určitě schválně rozlil ten čaj, aby upoutal pozornost a naše oči se od sebe odlepili. Na obličeji měl naštvaný výraz. Zvedl se a šel pro hadr, když přišel rozlitý čaj utřel, hadr zpátky odnesl do kuchyně, vzal talířek, na kterým měl ještě nenamazaný rohlík, vedle měl položený kus másla, který si uřízl na stole a dvě kolečka šunky a pomocí hlasitého třísknutí zastrčil židli a talířek s potravinami šel dát k okýnku, kde s talířkem také hodil a rychlým krokem odešel z jídelny. Zajímalo by mě, co se s ním děje, dnes už je naštvaný po druhý, a to je teprve začátek dne. Rozhodla jsem se, že rychle sním mé jídlo, kterého není moc a půjdu za Jasonem, dokud bude na chatce sám, doufám, že bude na chatce nebo na jeho tajném místě, které mi prozradil. Rychle jsem se zvedla od stolu upřeli se na mě všechny pohledy a já odešla odnést misku. Rychle jsem odcházela, protože jsem nechtěla, aby se mě někdo ptal, kam jdu, nechci jim to vysvětlovat. Došla jsem před jeho chatku a zaklepala, co kdyby tam byl polonahý jako já dnes ráno nad touto myšlenkou jsem se musela usmát, ne že bych nechtěla vidět jeho vypracované tělo, jestli ovšem nějaké má. Nikdo neodpovídal, a tak jsem riskovala, že ho tak na 30% uvidím polonahého a vstoupila dovnitř. Nikdo tam nebyl. Zvolila jsem druhou možnost, kde může být, naše tajné místo, o kterém víme jen my dva. Došla jsem tam a zahlédla tam někoho. Samozřejmě, že to byl Jason, protože o tomto místě nikdo jiný neví. Neslyšně jsem se k němu zezadu přiblížila, klekla si a položila mu ruku na rameno. Vystrašenou rychlostí se otočil a když spatřil mě zase se otočil. „Co se děje?" zeptala jsem se a sundala ruku z jeho ramene, ale odpověď jsem nedostala „tobě vadí, že se bavím s Cameronem?" znovu jsem se zeptala a ano Camovi jsem řekla Cameron, nechci Jasona provokovat. Už se nadechoval, že něco řekne, ale asi si to rozmyslel. „Prosím řekni něco" řekla jsem už s lítostí v hlase, ano i po tom co mi řekli o něm jsem to řekla s lítostí, protože jsem doufala a stále doufám, že se třeba změnil a chtěla jsem s ním být normálně kamarádka. Asi vyslyšel mou lítost v hlase a otočil se na mě. V očích měl zlost, lítost a zároveň strach. Nadechl se a spustil....

------------------------------------------------------

Mám ohromnou chuť do psaní a tak jsem toho využila a za dnešek tři kapitoly sepsala :3 z toho je jedna tato, takže mám ještě dvě v záloze :3 

Omlouvám se za případné chyby :// 

Terezz :3 <3