ZOE

•8•

Poté co jsem se opět vrátila do normálního stavu zahlédla sem jak tam Jason stále stojí a civí na mě s otevřenou pusou „zavři tu pusu aspoň" řeknu mu a usměju se „jo promiň" úsměv mi oplatí a podá mi pomocnou ruku, abych se zvedla. V hlavě mi to přeskakuje ze strany na stranu-mám ji přijmout, nemám ji přijmout-nakonec jsem ji přijala, po zvednutí jsem opucovala zadek a poděkovala, ale když jsem zvedla hlavu tak tam už nebyl, takže moje poděkování nejspíš neslyšel. Na chatce jsem se podívala na telefon, abych zjistila, kolik je hodin. Na displeji se ukazovalo 21:17 'to jsme byli v tom lese přes hodinu? Mně to připadalo spíše jak dvacet minut' pomyslela jsem si. Znovu jsem zapnula telefon a uviděla jsem tam pět zmeškaných hovorů samozřejmě od mamky. V kufru jsem hledala ručník a kosmetickou taštičku, ve které mám 2v1 (šampon a mýdlo na tělo), přípravky na pleť (ubrousky, micelární vodu a mnoho krémů, které používám, aby se mi nevytvořilo akné) a kartáček na zuby a zubní pastu. Ručník a kosmetickou taštičku jsem hodila na postel a opět jsem se sklonila ke kufru, kde jsem hledala mé pyžamo přesněji šedé kraťasy s mašličkou a narůžovělé tričko se srdíčky.

Vše, co bylo na posteli včetně pyžama jsem vzala, a ještě se zeptala holek, jestli se jdou také vykoupat, nešli tak jsem šla sama. V koupelně jsem si stoupla před umyvadlo, kde jsem si na malou zíďku, která odděluje sprchové kouty od umyvadel si položila ručník s taštičkou. Z taštičky jsem si vyndala ubrousky, kterými jsem si odlíčila dnešní make-up. Vzala jsem věci a přesunula se na druhou stranu ke sprchovým koutům. Do jednoho z nich jsem si vlezla a začala ze sebe svlékat kousky oblečení, z taštičky jsem vyndala šampon (je to 2v1, ale budeme tomu říkat jen šampon) a zapnula sprchu a nechala na sebe stékat kapky teplé vody. Po deseti minutách vychutnalé sprchy jsem se osušila, oblékla své pyžamo a vlasy zabalila do turbanu. U umyvadla jsem si opět odložila taštičku na zíďku a vyndala z ní micelární vodu s tampónky a přesunula jsem se k zrcadlu, kde jsem pleť vyčistila, hydratovala pleť hydratačním krémem od Yves Rocher (pozn. autora můžu jen doporučit, mám už třetí balení :D i když to není moc levný krém:/ ) a vyčistila zuby. Přípravky jsem vrátila do taštičky a v klidu jsem se snažila přeběhnout do chatky. Ale to mi jaksi nevyšlo. Na kamínkové cestě, která je u budovy, kde jsou záchody a sprchy jsem zakopla o celkem vysoký obrubník, když jsem chtěla přejít z cesty na trávu, abych to měla blíže k chatce. Najednou mě někdo začal hladit po zádech a až když promluvil jsem poznala, že je to Jason „jsi v pořádku, nestalo se ti nic, chceš nějak pomoct?" vychrlil na mě tolik otázek najednou a u toho jsem se mu zakoukala do jeho nádherně modrých očí, ze kterých jsem se snažila něco vyčíst, ale nedovolil mi to, uhnul pohledem. Bylo to jakoby měl o mě strach, dokázala jsem rozpoznat podle jeho hlasu, kterým na mě vychrlil otázky „jo jsem v pořádku jen jsem zakopla, ne děkuju zvládnu to sama" odpověděla jsem na otázky, které jsem jen tak tak zaznamenala, protože jsem měla co dělat s těma jeho očima „dobře odpověděl, pomůžu ti se aspoň zvednout" řekl a podal mi opět jeho pomocnou ruku za kterou jsem se chytla ale jen co jsem se postavila opět jsem se skácela dolů, ale ne úplně, protože mě ty jeho silné ruce stačili zachytit. Když už mě držel vzal si mě do náruče a já mu obmotala ruce kolem krku a do ucha jsem mu pošeptala „děkuju" ucítila jsem jen jak se usmál. Odnesl mě až do chatky, kde byla pouze Amy a koukala na nás s pusou dokořán. Jason mě položil na mou postel a já mu opět poděkovala a usmála se „za málo" odpověděl a úsměv mi oplatil. Když jsem uviděla ten jeho úsměv a rozzářené oči měla jsem pocit jako bych byla zdrogovaná. „Pošlu ti sem někoho ze zdrávky až se ti koukne na tu nohu" ani jsem nestihla odpovědět a on zase zmizel z mého dohledu. Amy na mě pořád koukala s otevřenou pusou jako by si žádala vysvětlení „vysvětlím ti to" řekla sem aniž by Amy musela říct, že to chce vysvětlit. „Když jsem šla ze sprchy tak jsem šla nejdříve po kamínkové cestě, ale poté jsem chtěla přejít na trávu, že bych šla sem přes trávu abych tu byla rychleji" začala jsem „a když jsem chtěla přejít z cesty na trávu tak jsem zakopla o ten vysoký obrubník" dořekla jsem ji vysvětlení, ale Amy to nestačilo „to je všechno?" „jo je" „a jak si se tedy ocitla v Jasonově náruči? To jsi nějak zapomněla asi" řekla na oko uraženě „jo tajto, no on šel náhodou kolem a snažil se mi pomoct" „a to neumíš chodit?" pronesla ironicky „umím, ale když mi podal ruku a já se zvedla tak jsem zase padala, ale on mě stihl chytit a potom mě vzal do náruče a odnesl sem" řekla jsem jí to co chtěla slyšet. Nestihla už odpovědět, protože někdo zaklepal na dveře „dále" řekla Amy. Dovnitř vešla paní ze zdrávky „Ahoj holky" pozdravila nás „dobrý den" odpověděli jsem sborově „Zoe přišel za mnou Jason, že máš něco s nohou tak jsem tu" myslela jsem si, že si Jason dělá srandu a tu paní sem nepošle, ale ukázalo se, že to myslel víc než vážně „jo, ale nic to není jen jsem zakopla" „tak ukaž podívám se ti na to" řekla a já jí podala mou nohu. „Máš pravdu nic to není máš jen modřinu do zítra by to mělo být v pohodě a ty normálně chodit, ale zítra bez rozcvičky a dalších těžkých aktivit na nohu (běhání, dlouhá chůze). Když už stála u dveří připravená k odchodu jsem jí ještě poděkovala ona se na mě usmála a řekla „poděkovat by jsi měla Jasonovi" se slovem Jason zavřela dveře a já jsem se sama pro sebe usmála a řekla si, že se mohl za tu dobu co se s Amy a Camem neviděli změnit, ale co když se s Camem vídá i mimo tábor a Camovi já věřím nebo se aspoň snažím. Amy odešla si udělat hygienu, a tak jsem vzala mobil a konečně zavolala té mamce, aby se nestrachovala. 

Děkuju moc za každé přečtení a vote.... i když zatím to není ve velkém počtu tak mám neskutečnou radost, že to vůbec někdo čte :) :)

Terezz :3