DARKNESS

965 163 12
                                    

Jeonovi oči se rozzářili. Vypadalo to, že by mě nejraději objal. Jen jsem nad tou představou protočil oči a rozletěl se směrem domu samozřejmě s Jeonem po boku. Celou cestu bylo ticho, což mi nijak nevadilo. Do doby, než se ozval mě nejprotivnější hlas na světě.

„Ale ale ale. Svatoušek Jeon s temným. Copak Jeone? To už ti není bílá dobrá?" Oba jsme se otočili za zdrojem toho hlasu. Pohledem jsem přejel i Jeona, který nevypadal dvakrát vesele.

„Od minula jsem ti řekl, ať mi nelezeš na oči." Promluvil jsem mě neznámým hlasem. Jeon se na mě podíval se strachem v očích. Můj hlas byl najednou hrubý a nenávistný.

„Nejdu za tebou temný. Jdu tady za Jeonem, který si myslel že se zbaví mého tyranismu." Krev ve mě začala vařit. Popoletěl jsem před Jeona. Chudák se zamnou třásl strachy. Pohledem jsem propaloval toho šmejda. Nevím jak se to stalo, ale vítr začal sílit. Obloha nad námy se pomalu zatahovala. Cítil jsem narůstající sílu, která chtěla víc.

„Tak to pojď nejdřív přeze mně." Co nejvíc jsem roztáhl svá křídla. Neuhl jsem pohledem z osoby předemnou. Tak moc mu chci ublížit. Je mi jedno co by potom následovalo. Chci tu pořádné zlo.

„T-T-Temný!" Vykřikla nějaká žena. Pohled jsem přesměroval tedy na ni. Třásla se a držela své děti. Ukážu jí co je to strach. Natáhl jsem ruku na její stranu.

„Pujčím si to." Prstem jsem pohl k sobě. Nečekal jsem, že to dítě doopravdy k sobě dotáhnu jedním pohybem, ale stalo se. Žena začala ječet. Dřív bych uletěl se slzami v očích, ale teď. Teď mě to naplňovalo.

„T-Tae-hyungu" Slyšel jsem za sebou hlad Jeona. Rychlostí jsem se dostal za něj. Jen jsem tam stál a nic nedělal. Užíval jsem si toho jeho strachu ze mě.
„p-rosím.. př-estaň!" Povrchně jsem se nad tím zasmál. Sklonil jsem se k jeho uchu.

„Donuť mě~" Zašeptal jsem. Jen co jsem to dořekl mě Jeon silně objal. Bylo to, jakoby se nebál o sebe, ale o mě. Chuť po ničení pomalu mizela. Cítil jsem se unavený, jako bych nespal nejmíň týden. Trochu jsem se odtáhl od Jeona. Podíval jsem se mu do jeho očí. Tak krásně skořicové.

Jednou se proberu Taehyungu. A ani Jeon ti nepomůže.

Bylo poslední co jsem slyšel, než si temnota převzala vládu nad mými smysly.

Teach me how to fly again Kde žijí příběhy. Začni objevovat