Cassidy Viollet Gowler

Co udělám?

   Co uděláte? Jste na hodině, deset minut uběhlo a profka nikde...najednou ze dveří vyběhnou pavouci. Ne, takoví ti malí, ale takoví ti, co vlezli o minulé hodině panu Malfoyiovi do vlasů. Lezou po Vás, šimrají a o chvíli později se ještě vyřítí cornwallští rarachové a začnou kompletně ničit celou třídu + vaše učebnice, sešity, prostě všechno. Co uděláte? Zdrhnete? Skočíte z okna? Hm?

   Psal se pátek patnáctého února, když hodiny v Bradavicích oznamující začátek vyučovací hodinyzazvonily.Studenti v učebně přeměňování už čekali, kdy se ve dveřích objeví profesorka Broocová, se kterou byměli mít hodinu. Nic takového se ale nestalo. Některým to přišlo divné, jelikož tato žena vždy chodí minimálněpozdě. Ovšem tentokrát tomu tak nebylo. Uběhlo už deset minut, nikdo ze třídy neodešel, nikdo do ní aninevešel. Ovšem většina lidí uvnitř místnosti to neřešila. Přesně tak to měla i hnědovlasá dívenka patřící doHavraspáru. Seděla klidně v lavici s očima upřenýma do textu knihy. Možná kdyby se podívala na hodinkyspočívající na její pravé ruce, zjistila by, že je něco špatně.
   Její pohodičku vyrušil až holčičí hysterický křik. Havraspárská studentka, Cassidy Gowler, rychlezaklapla knihu a podívala se k zadním lavicím, odkud onen křik pocházel. Nakonec se ukázalo, že to byl pouzeRichard Grey, její zmijozelský kamarád. Už se chtěla otočit a opět se věnovat své knize, ovšem v tu chvíli sivšimla pavouků lezoucích do učebny. Nejednalo se o žádné mini pavoučky, kteří obývají záchody. Ne, tito bylimnohem větší a chlupatější.
   Ať už se studenti snažili jak chtěli, stejně nakonec skončili s více než padesátkou pavouků na těle. Měli jezamotaní ve vlasech, schované v nohavicích a nebo volně se pohybující po každém milimetru kůže. Někteří bylivystrašení. Někteří z toho rovnou omdleli. Nakonec zde byla skupina dětí, která se celkem i držela. Přesně dotéto skupinky patřila Cassidy. Snažili se vymyslet, jak se z této šlamastiky dostat. Jít dveřmi nepřišlo ani vúvahu, jelikož ty byly stále plné dalších a dalších pavouků. Během několika dalších minut se místnost začalaplnit rarachy, kteří se tam dostali otevřeným oknem u katedry. Nikdo netušil, jak se z dané situace dostat.
   Po nějaké chvíli povstala Cassidy jakožto ten jediný Havraspár, který se pavouků neštítí, a promluvila kostatním, ať každý vezme někoho, kdo omdlel a strčí je právě na katedru. A tak se i stalo. Brzy naprofesorském stole ležela těla mladších studentů jako je právě například Draco Malfoy. Kdo by to do něj jenřekl...
   „Měli bychom nějak zkusit probourat zdi..." vydala ze sebe unaveně hnědovlasá Havraspárčanka po tom,co ze sebe setřasla asi deset pavouků. „Sice to není zrovna jasný, ale mohlo by nám pomoct Bombardo. Pokud tyzdi jsou alespoň trochu tenký. Což asi není zrovna jistý, zkusit to ale můžeme." dokončila ještě, poté se tedypřemístila ke zdi, na níž namířila hůlku ze dřeva z hrušně a pokusila se právě o Bombardo. A překvapivě sepovedlo, dokonce to vytvořilo díru do druhé místnosti. A tak se tedy skupinka "přeživších" vydala na cestuhradem.
   Jako první odpadl Richard. A jakto? To víte, povedlo se mu uklouznout po nějaké neznámé tekutiněnacházející se pod kabinetem profesora Albertsona. Voněla po nějakém alkoholu, nejspíš to whiskey. Kdyby sena to studenti více soustředili, možná by i odhalili jeho tajemství. Místo toho tam však Richarda nechali,jelikož se odmítal zvednout ze země a riskovat, že ho někdo uvidí, jak je mokrý na místech, u kterých by tozrovna být nemělo. 
   „Myslíš si, že jsme už blízko?" zeptala se po nějaké té době cesty mezi různými místnostmi, do kterých sedostane jen naprosté minimum lidí, a zdmi Leslie.Zbývala už jen ona a Cassidy.
   „Doufám v to. Podle mě bychom měly být kousek od Velké síně. Jen musíme zjistit, odkud odejít správně.A hlavně aby nás nikdo nechytil, to bychom asi měly velký problém. A to si nemůžeme dovolit, ještě námseberou body, už tak je na tom kolej dost špatně." odpoví klidně hnědovláska překračujíc právě podivnou zvířecímrtvolu nacházející se v nějakém pokoji, který dříve nejspíš sloužil jako ložnice pro někoho ze zaměstnanců.
   A tak konverzovaly ještě nějakou dobu, dokud nezaslechly otevřít dveře. Co nejrychleji ale zároveň conejvíce potichu se připlazily až místu, odkud vrzání pantů přicházelo. Stály v kruhové místnosti, kde dveře bylynaprosto malinké. Jedna se na druhou podívala. Z jejich úst vyšlo v úplně ten stejný moment slovo označujícívelmi nebezpečné ale i zábavné kouzlo. Lapifors.
   A tak se tedy jako první do králíka přeměnila Cassidy. Během chvíle už se nacházela na druhé stranědveří. Když z nich po ní nikdo nevyšel, čmuchala kolem snažíc se zjistit, kde Leslie je. Ale neúspěšně.A tak tedypořádně prozkoumala prostředí, kde se nachází. Zjistila, že je ve cvičebně kouzel, která je prázdná, což jípřipadalo velmi zvláštní. Hned na to si ale uvědomila, že už musí být nejspíš po večerce. A tak se tedy jakomalý bílý chlupatý králíček dostala až před dveře na samém vršku havraspárské věže. Nějakou náhodou sezrovna v tu chvíli otevřely a z nich vyšel havraspárský student Evan Chambers. Naštěstí si přeměněné Cassidynevšiml, takže ta jenom proskočila mezerou, než se zase společenská místnost uzavřela. Posadila se na gauč ačekala, kdy se tam objeví i Leslie.

*                              *                                   *                          *

   Už se dívka se zrzavými vlasy měla v plánu též změnit na králíka. V tu chvíli ale uviděla, jak domístonosti vchází někdo další. Rychle se schovala do skříně nacházející se upřostřed místnosti.V krvi ji řádiladrenalin, který ji nutil ze skříně vylézt a zaútočit na osobu, která ji donutila se právě do skříně zavřít.Úspěšně se snažila tomu odolat, dokud opět nezaslechla zavření dveří. A tak tedy vylezla a rozhlédla se kolemsebe hledajíc cestu, jak utéct. A povedlo se. Ukázalo se, že tam jsou další dveře. A tak jimi prošla, dokud seneobjevila v obraze, který ji dostal do Velké síně.
   Během deseti minut až se nacházela pod schody havraspárské věže, když si všimla, jak po nich jde Evan.Ustaraně se ho zeptala, jestli neviděl Cassidy.
   „Ne. Byl jsem ve společence a nikdo tam nebyl. A co vlastně vůbec dělá prefektka hodinu po večerce mimokolejní místnosti?" zeptal se ji a zasmál se. Na odpověď ale nečekal a rovnou pokračoval v cestě pryč. Kam? Tonikdo neví. A ani to nikoho netrápí, jelikož Leslie hned spěchala nahoru.
   Ve chvíli, kdy uzavřela dveře s klepadlem, kterému musela odpověď na nějakou hádanku, odebrala se kgauči. Tam už však seděl bílý králíček sledující právě jí. V tu chvíli ji došlo, o koho jde a tak použila Finite,díky čemuž na gauči už seděly dvě dívky a ne člověk a zvíře. Ještě si jedna s druhou nějakou chvíli povídaly aptaly se navzájem, co každá z nich zažila. Nakonec se ale odebraly do svých ložnicí a nikomu o jejichdobrodružství neřekly.

*                             *                                       *                               *  

   O pár týdnů později se ukázalo, že za útok pavouků mohl Evan Chambers. Student třetího ročníku,kterého obě dívky potkaly na konci svého nočního dobrodružství. Tento chlapec byl okamžitě vyloučen.  

Známka: 1
Váha známky: 3
Komentář profesora: Moc pěkné slečno. Kouzelný úkol.