Moje myšlenkové pochody

VI

Vánoce, nevím jak vy ale já je nesnáším. Důvod? Promě je to asi jak se na Vánoce má každý rád a všichi si hrají na šťastné rodiny, přátele. Já o Vánocích 24/7 mám falešný úsměv a hraju jak jsem šťastná a veselá že budeme všichi spolu. Celé Vánoce prosedím za počítačem a hraju hry nebo spím. Vůbec mě nebaví jak všichni od nás jsou happy a i já musím být automaticky šťastná, vždyť jsou Vánoce, všichni jsou pohromadě a podobné kecy. Taky to že se kací stromy, po Vánocích jsou pak všude okolo popelnic uschlé stromy které byly ve výsledku pokácená naprosto k ničemu. Ani zvířatům které je jí se nemůžou dát jelikož jsou na nich háčky z ozdob apodobně. Loví se kapři, pamatuju si jak když jsem byla malá jsme měli kapra ve vaně, bylo mi asi pět a ráno jsem ho našla ve vaně jak neplave protože se udusil. Od té doby ho nejím a nesnáším když vidím jak u těch nádrží je tam zabíjejí přímo na prknech a kolem je krev a spousta vody. Nedávno jsem viděla malou holčičku s tatínkem jak nesou živého kapra v igelitovém sáčku, který mimochodem je náročný na zpracování pro zemi, a ona byla hrozně šťastná a třásla s tím sáčkem jak šílenec.. Chtělo se mi z toho brečet. Pak ten rozruch, chaos. Nemůžu si jít koupit ani rohlík abych si nevšimla jak každej šílí kolem Vánoc, a všude je spousta lidí co se někam cpou. Sestra mě neustále prudí a leze zamnou, a jak se těší na dárky a tyhle kecy, ona vždycky dostane to co chce, hračky, plyšáky, a já jen nějaké oblečení, ale jsou i vyjímky. A plno dalšího.. Hlavně rodiné důvody...
Takže promě jsou Vánoce jen předstíraná radost, falešný úsměv, chaos a smrt. :)

Ale jestli je někdo z vás má rád a užíva si je, přeju vám to. A sice pozdě ale... Veselé Vánoce.

Ps: Dnes nebo zítra vyjde snad trochu veselejší kapitola.. Taky to chce změnu..

~Whitny~