LET IT SNOW /1D XMAS FF/

5|Pět vánočních dárečků[1D]

Poslali ho do supermarketu, aby koupil poslední věc, která jim doma chyběla – kapra. Jako každý rok se tradičně stával zodpovědným za všechny čtyři hladové krky, a tak je v žádném případě nemohl zklamat. Přestože on sám by si klidně vystačil jen s jedním chodem, kluci trvali na čtyřech – a to nepočítám kuřecí polévku, kterou měl na starosti Zayn.

Vánoce byly pro Liama svátky míru, klidu, lásky a přátelství, ale jeho kamarádi si je vyložili jako svátky obžerství, což se mu ani trochu nelíbilo. Místo toho, aby se mluvilo o nádherné domovní i pouliční výzdobě a rozplývalo se nad tou vší vánoční atmosférou, se kluci rozhodli zběsile ládovat cukrovím od svých maminek a babiček a po kuchyni věčně voněl nově udělaný popcorn nebo hotdogy s kečupem, který byl samozřejmě rozmazaný po celém domě. Ve zkratce – všichni čtyři kluci byli tak trochu čuňátka.

Liama se tohle netýkalo. Samozřejmě, že si občas také zobnul cukroví nebo si udělal popcorn v mikrovlnce nebo si dokonce dal hotdog, ale v přiměřeném množství – a tím myslím, že se neládoval a nepřežíral k prasknutí. Liam za zábavu o Vánocích považoval něco naprosto jiného.

Liam Vánoce miloval.

Miloval všechna ta světýlka, horký svařák, vůni perníčků a v neposlední řadě také rodinná setkání, na která se těšil ze všeho nejvíce. Ano, spoustu lidí tahle setkání ze srdce nesnáší, ale on je opravdu miluje. Možná se to zdá být trochu zarážející, protože i jeho prarodiče a rodiče umějí být občas pěkně na nervy jdoucí, jenže Liam oplývá obrovskou trpělivostí, a tak se umí vždy chovat velice formálně a slušně, jako by se nechumelilo.

A že se někdy opravdu chumelilo.

Jakmile se Liam ocitnul uvnitř supermarketu, přepadla ho úzkost. Všude kolem něj byli lidé. A když myslím všude, myslím na každém centimetru čtverečním, v každém koutě, zkrátka úplně, ale úplně všude.

Vánoční shon zasáhl nejdříve supermarkety. Ani ulice nebyly tak přeplněné uchvátanými vystresovanými lidmi, kteří se snažili všechno sehnat na poslední chvíli. A díky docházejícímu zboží se tak v těchto nákupních centrech mnohdy strhávaly rvačky o poslední kus třeba takového… třeba takového másla.

Kdo by to byl tušil, že ho na Vánoce tolik zdraží?

Liam opatrně obešel stařičkou babičku stojící jen díky svému chodítku, která se právě hnala do bitvy o zlevněné mandarinky, a zamířil přímo na druhou stranu supermarketu, kde se nacházelo několik kádí s kapry a pstruhy.

Abych byla upřímná, Liam tenhle způsob prodeje živých kaprů neměl rád. Nenáviděl dívat se do smutných očí všech těch ryb, které ho prosily, aby je všechny koupil a vypustil na svobodu. Liam by to sice rád udělal, ale byl přesvědčený, že by se jim ve špinavé Temži příliš nelíbilo, a tak se tenhle fakt utrápených kaprů rozhodl raději nevnímat příliš intenzivně.

Za žádnou cenu v supermarketu nechtěl ztrácet čas, a tak zrychlil krok. Za chvilku stál přímo před jednou tou skleněnou kádí, ze které na něj zíralo hned několik kaprů. Plavali jeden přes druhého, otírali se o sebe a dychtivě se snažili dostat co nejblíže k hladině. Zřejmě očekávali, že jim ne moc vlídně vypadající prodavač hodí něco k snědku, ale to se bohužel v nejbližší době stát nemělo.

„Přejete si?“ oslovil prodavač Liama velmi hlubokým hlasem. Pán by sám o sobě možná vypadal vcelku sympaticky, kdyby ho neovládla znuděnost jeho pracovního poslání. Chápu, že prodávat kapry v supermarketu není zrovna dream job, ale s úsměvem jde přece všechno líp!