Nebyl jsi tu.
Asi měsíc.
Pak jsi sem začal chodit docela pravidelně.
Pokaždé s někým jiným.
Jinou holkou.
Párkrát i s klukem.
Pochopil jsem.
Jednorázovky.
Abys na ni zapomněl.
Abys zapomněl jaký jsi býval.
Dotýkal ses jich.
Oni tebe.
Držel jsi je za ruce.
Letmě líbal.
Tohle.
Tato kavárna.
Tyto činy.
Bylo to jen svádění.
Potom byli všichni tvoji.
Pak jsi je stejně všechy odhodil jako kus hadru.
Ale stále ses mi stával ještě víc zajímavým.
Přitažlivým.
Neodolatelným.
Vím, že jsem byl jako oni.
Stejný.
Zmanipulovaný.
Jen podvedený.
Ale nevadilo mi to.
Ani teď mi to nevadí.
Narozdíl od nich by sis mě nikdy nevšiml.
Nebýt jednoho dne.
Jako vždy jsem všechno pokazil.
Nikdy by se nic nemuselo stát.
Nebýt jedné mojí hloupé chyby...
ČTEŠ
Chlapec, co nikdy nepoznal štěstí
RomanceVíš...nikdy jsem neměl to co ty. Nikdy jsem neměl takovou odvahu. Nikdy jsem neměl takovou volnost. Nikdy jsem nebyl jako ty. A možná proto to skončilo takhle. Byl jsem celou dobu až moc slabý, až moc slepý. Až moc jsem věřil. Nyní vím, že je bych n...
