Milý deníčku, v mém předchozím zápisu jsem se zmiňovala o tom smutném dopisu a o mé dřívější kamarádce. Právě o té teď přemýšlím.
Je zvláštní jak moc se lidé dokáží odcizit, i když tu pro sebe vždy byli. Prostě jednou tu tvůj přítel je, aby ses mu vyplakal na rameni. A podruhé pláčeš sám.
Ironie dnešního světa.
Hledáme si přátele, jen abychom je později ztratili.
ČTEŠ
In The Shadow Of Rose✔
Historia CortaProtože růže nemají svoje trny jen na okrasu. Zápisky deníku někoho, kdo se ztratil ve svém vlastním stínu.
