Když jsme s Martinem konečně naskládali všechny ty krabice úlevně jsem se posadil na jednu z krabic. Martin udělal hned to samé. ,,Kolik toho máš proboha?" protočí očima Martin. ,,Málo" pokrčím rameny. ,,Tohle že je málo? A proč ti vůbec nepomohli rodiče?" zeptal se. ,,Nic ti do toho není" odsekl jsem ho. ,,A myslím, že by jsi měl už jít" zvednul jsem se a otevřel dveře. ,,Fajn.." hodil po mě vražedný pohled a odešel.
Mám takový pocit, že to tu asi moc dlouho nevydržím.
Omlouvám se že nebyla mega mega mega dlouho další kapitola, ale prostě.. ach ta lenost :DDD
ČTEŠ
MŮJ EGOISTICKÝ SOUSED(MAVY)
Fanfiction,,Ty jsi takový egoista" ,,Já vím" ,,Myslíš jenom na sebe" ,,Já vím" ,,A já se ti líbím" ,,Já vím"
