MŮJ EGOISTICKÝ SOUSED(MAVY)

17.

Položil jsem Káju na pohovku. Z koupelny jsem vzal lékárničku, abych mu mohl ošetřit obličej. ,,Teď to bude trochu štípat" upozorním ho a začnu mu ošetřovat dezinfekcí obočí. ,,Au" sykne. ,,Promiň.." omluvím se a pokračuji. Obočí mu slepým náplastí. Kapesníkem mu šetřu krev u nosu a následujou rty. Chytnu jeho tváře a začnu pomalu ošetřovat rty. Celou dobu ze mě Kája nespouští oči. Dívá se na mě pocelou dobu co mu ošetřuji tvář. Snažím se nemyslet na to, jak bych ho teď nejradši políbil a ošetřuji dál. Položím kapesník na stolek, ale nepouštím jeho tvář. Navzájem si díváme do očí. Až teď si všímám jeho krásných modrých očí. Připadám si jako bych se v nich topil. Jsou tak modré jako oceán. Kája zatřepe hlavou a z očí mu ukápne slza, kterou palcem setřu. ,,P-potřebuji..." ani to nedořekne a už se chytá za pusu a snaží se co nejrychlejc dostat na záchod. Jdu za ním. Pohladím ho po zádech, když se krčí nad záchodovou mísou. ,,Běž radši p-pryč.." rozkašle se. ,,Nemáš se za co stydět. Už dobrý?" ujistím se. ,,A-asi jo.." odpoví. ,,Počkej.. zajdu ti pro vodu" jdu do kuchyně a naliji z kohoutku vodu. Kája se mezitím dostal do obýváku.
,,Je mi h-hrozně.." chytne se znova za břicho. ,,Ukaž mi to břicho" řeknu, ale on pouze zavrtí hlavou. ,,Sundej si to triko" řeknu trochu vážně. ,,Nenuť m-mě" zakroutím hlavou a sám mu sundám triko. Zděsím se. Na břichu má opravdu obrovskou modřinu, která se mi vůbec, ale vůbec nelíbí. ,,Musíme okamžitě do nemocnice"