1.

982 71 0
                                    

,,Cože jsi!?" zařval můj otec, když jsem se rodičům zmínil, že jsem jiný. ,,Slyšel jsi.. jsem teplej" pokrčil jsem rameny. Máma pouze seděla se sklopenou hlavou a zkoušejíct vstřebat fakt, že si  nikdy nepřivedu žádné děvče. ,,Doufám, že ti je jasné, že tě tu nechceme! Nechci mít doma buznu! Přestěhuješ se!" zařval otec a poté hodil skleničku na zem, kterou držel doteď v ruce. Poté se zvedl od stolu a odešel z kuchyně. Uslyšel jsem bouchnutí hlavních dveří, což znamená, že otec odešel z domu. Můj pohled padl na mojí mámu. ,,Karle.." povzdechla si a posunula se ke mě. ,,Sice mě mrzí, že si k nám nepřivedeš žádnou dívku, ale jsi můj syn, kterého miluju. Nezlobím se, jen mě to mrzí. Věř ale, že tě budu mít ráda takového jaký jsi. A to s tím tátou. Myslím, že bude přecijen lepší, kdyby jsi se odstěhoval. Samozřejmě ti byt zaplatíme. Tátu to přejde.. snad." usmála se a pohladila mě po vlasech. Obejmul jsem ji. Alespoň ona mi rozumí.

MŮJ EGOISTICKÝ SOUSED(MAVY)Kde žijí příběhy. Začni objevovat