Pohled Martina
Právě jsem dopekl Kájovi jahodový koláč jako omluvu. Doufám že mi odpustí, protože jsem pekl poprvé v životě. Doufám, že mě nepošle do prdele hned co mě uvidí. A taky doufám, že ten koláč bude aspoň ke snězení. Vezmu na sebe své oblíbené černé džíny a červenou košily. U zrcadla si ještě poupravím vlasy. Teď si připadám jako kdybych šel na rande. Konečně opustím byt. Chvíli jenom na dveře jeho bytu zírám a po tří minutách se odvážím zaklepat. ,,Kájo?" zaklepu znovu. ,,Kájo prosím otevři. Mě to moc mrzí" skousnu si dolní ret. ,,Prosím..." opřu si čelo o dveře.
"Ma-Marti-nnhh" uslyším hlas Káji. Kája stojí u schodů, opírá se o zábradlí a drží se za břicho. Má na sobě potrhané tričko a vedle na schodech je jeho kabát. Teče mu krev z obočí a z nosu. U pravého oka se mu tvoří monokl. Z toho hrozného šoku upustím koláč na zem a rozběhnu se ke Karlovi. ,,Karle! Co jsi to prováděl?" sáhnu mu na tvář. On bolestivě sykne. ,,Já-Já jsem-m chtěl j-jít domů a-a ně-jaký chlapp-y m-mě" zadrhl se a rozbrečel se. ,,Šššš.. neboj" utěším ho. Kabát si hodím přes rameno a jeho si vezmu do náruče, tak jak to udělal on když mi bylo špatně. ,,Neboj.. už ti nikdo neublíží" zalezu s ním do mého bytu.
ČTEŠ
MŮJ EGOISTICKÝ SOUSED(MAVY)
Fanfiction,,Ty jsi takový egoista" ,,Já vím" ,,Myslíš jenom na sebe" ,,Já vím" ,,A já se ti líbím" ,,Já vím"
