Colleen (Caroline ||)

Rozhřešení

,,Jsem moc rád, že jste zpátky, paní ministryně"usmál se její asistent Tom, velice přívětivě a upřímně.
,,Děkuji Tome"s těmi slovy vešla dovnitř své kanceláře, kde se posadila zpět ke svým obvyklým papírům.
Seděla tam sotva hodinu, co se ozvalo zaklepání na její dveře.
,,Ano?"
Vešel dovnitř a předal jí obálku z tlustého pergamenu.
,,Díky Tome"převzala si jí a asistent odešel.
Na obálce byl znak kosti skřížený s hůlkou, znak nemocnice u svatého Munga.
Nervozitou roztřepenými prsty, jí rychle otevřela a pohlédla na kus pergamenu v ní složeném.
Se zatajeným dechem si přečetla jen prvních pět řádků slov.
To jí stačilo, ještě stále nebyla schopna dýchat.
Ruce se jí třásly a v očích jí začaly štípat slzy, rozeběhla se a tryskem vyběhla ze své kanceláře.
Dole v atriu se ztratila v jednom z krbů.

Prolétla tamtudy jako vichřice a pak rychle prošla průchodem ve zdi, načež se ocitla na rušné ulici.
Cestou vrážela do nespočtu lidí, ale její sprint nic nezastavilo.
Zastavila se až před obchodem s vysokými prosklenými vitrínami a teprve tady, se pořádně nadechla, vzala za kliku a zmizela vevnitř.

Rozlícené, zadýchané ženy, si hned několik lidí všimlo.
Zvědavě se po ní otáčeli, než jí jeden z prodavačů popadl za pas a odtáhl dozadu.
,,Takže..?"
Nezmohla se na jediné slovo, jen přikývla.
,,Miláčku!"vykřikl radostí a zvedl jí do vzduchu, kde jí několikrát zatočil kolem sebe.
Pak jí dlouze a zuřivě políbil.
Stoupl si za její záda a obě své ruce složil na její mírně vystouplé bříško.
,,Miluju tě"zamumlal a Caroline otočila hlavu na stranu, aby jí mohl políbit.

~~~

Druhého dne stála na nádraží King's Cross, kousek od přepážek 9 a 10.
Vzala za ruku svého manžela a prošla skrz zeď.
Stáli na nástupišti 9 a 3/4 a zamířili dozadu, kde stáli jejich přátelé a rodina.
Caroline objala Ginny a Harryho, Rona s Hermionou a Angelinu s Georgem.
Pak se s nimi pozdravil i Fred.
Malá Lily Potterová si povídala s bratrancem Hugem, mladším bratrem Rose, a Felixem, synkem George s Angelinou.
Bylo hezké že byli všichni tihle přátelé vlastně jedna velká rodina, to sourozenci Weasleyovi, je všechny spojovali do rodinného pouta.

Z jejich, smíchu plného rozhovoru, je vytrhlo skřípání brzd a pára, valící se zpod právě zastavující lokomotivy.
Během pár chvil se z ní začali hrnout první studenti.

Jako první k jejich skupince přicupitala Rose a objímala svou matku Hermionu a otce Rona.
Pak se tu objevila Roxy a po ní přiběhl James v patách s Albusem a Colleen.
Nakonec, ještě než z nástupiště odešli, se potkali s Fleur a Billem s Dominique, Louisem z druhého ročníku, a Victorií ze sedmého.
Spolu s nimi přišel i mladý Lupin.
Teddy chodil už asi rok a půl s Victorií, teď přišel pozdravit své příbuzné spolu s ní a pak se zase rozloučili a zmizeli.
Colleen se věšela kolem Fredova krku a objímala Caroline.
Byla ráda že je zase s nimi doma.

Pak zamířili všichni ven z nástupiště, cestou zahlédli ještě Lucase Thomase, kterého běžela Colleen s Abem ještě naposledy obejmou, a také si všimli v davu Stephanie se synem Scorpiusem.

Konečně se prodrali davem a vyšli na nádraží King's Cross, a pak se pomocí přenášedla přenesli k Weasleyovým.
Objevili se kousek před Doupětem, paní Weasleyová radostně běžela všechny přivítat.
,,Ahoj babi!"rozeběhly se k ní děti, kterým mezi objetími a polibky strkala do rukou hromádky bonbónů.
,,Colleen, zlatíčko!
Abe, Jamesi, Lily drahoušci!
Rose, Hugo, Roxy, Felixi broučci!"
Líbala svá vnoučata.
,,Frede, Georgei, Rone, Harry, Ginny, Hermiono, Angelino, Caroline!"objímala všechny, co vyjmenovávala.
,,Tak jak se cítíš drahoušku"zamumlala a pohladila, stále téměř ploché, bříško Caroline.
,,Výborně, děkuju"usmála se a zamířila spolu s ostatními dovnitř.

,,Mami, tohle je pro tebe"podávala jí něco Colleen.
,,Děkuju.."usmála se, jenže jakmile ten předmět spatřila zarazila se.
,,..kde..kde jsi to našla?"ptala se vyjeveně Caroline, prohlížející si ten malý, černý předmět.
,,U Zapovězeného lesa"odpověděla popravdě její dcerka,,víš co to je?"upřela na ni zvědavě svá dětská očíčka.
,,Ano..počkej, promluvím si se strejdou Harrym, ano?"řekla ale urychleně zmizela ven.

Rozevřela dlaň a znovu si ho prohlédla, pak zavřela oči načež dlaň pevně sevřela.
Otevřela své bouřkové oči a hleděla nyní do navlas stejných.
Nevěřícně zamrkala a přistoupila o krok blíž.
,,Ahoj"podlily se jí oči slzami.
,,Caroline"zašeptal tiše a jí se málem zamotala, pod tónem toho hlasu, hlava.
,,Jakto že jsi tady?"
,,Nikdy jsem neodešel"
Chvíli se odmlčeli a ona se zatím rozhlédla kolem, stál tu ještě někdo.
,,Ráda vás vidím"usmála se Caroline hořce, na osobu před sebou.
,,To já tebe taky, statečná, silná malá čarodějko"
,,Váš syn je skvělý člověk, je vám oběma moc podobný"obrátila se nyní i k ženě, stojící po mužově boku.
Oba si vyměnili pohled a usmáli se.
,,Máš moc krásnou dceru, Caroline, musíš jí chránit"poznamenal znovu ten, s jejíma očima.
,,Je ti podobná"usmála se znovu, ještě víc hořce, než před tím.
,,Zůstaneš se mnou?"dodala ještě.
,,Navždy"usmál se svýma bouřkovýma očima a Caroline mu oplatila stejně.
,,Mám tě ráda Siriusi.
A Remusi..Nymfadoro, na vás taky nikdy nezapomenu, byli jste vždy úžasní a skvělý lidé...a váš syn, jakoby jste žili oba v něm samém.."
Sirius k ní napřáhl ruku, vztáhla po ní tu svou ale nahmatala jen vzduch.
,,Ochraňuj je, všechny.
Tvoje děti tě potřebují"naznačil posunkem na její bříško a ona se trošku rošťácky ušklíbla.
,,Děkuju"
S tím krátkým slovem rozevřela svou dlaň, ve které ten předmět svírala.

Vznášel se jí ladně nad rozevřenou dlaní, když jí někdo chytil zezadu kolem pasu.
,,Kde jsi..to je přece.."říkal ohromeně Harry.
,,Já vím, Colleen ho našla u Zapovězeného lesa"odpověděla mu.
,,Můžu?"zeptal se tiše.
Vtiskla mu do dlaně ten černý předmět.
Jeden z nejmocnějších, jeden z darů Smrti, jednu z relikvií.
Byl to kámen vzkříšení.

Harry ho sevřel v dlani a stálo kolem něho hned několik lidí.
,,Mami, tati..
Siriusi, Remusi"zašeptal Harry Potter, a Caroline se s posmutnělým úsměvem vrátila zpět do Doupěte.