Zpráva pro Weasleyho

93 5 0
                                    

Otevřela oči, do ruky jí vedla tenká hadička kapaček a na hlavě měla chladivý obklad.
,,Co se stalo?"
,,Měla jste jen opravdu hodně vysoký tlak..což se někdy může stát..zvlášť ve vaší situaci"usmála se mírně léčitelka a vyndala jí kapačku z žíly.
,,Bylo to jen povzbuzovadlo"poznamenala na vysvětlenou a pak dodala.
,,Za chvíli budete moct jít"usmála se a odešla.
Dveře si podala s několika lidmi, stojícími na chodbě.

,,Tak jak se cítíš?"
,,Už je to v pořádku"usmála se na Ginny.
,,Ty jsi nám teda dala, Carol"ušklíbl se úlevně Ron.
Jen se omluvně usmála.
,,Caroline, vážně už jsi v pořádku?"
,,Ano, Harry"dodala s úsměvem a pokoušela se pomaličku posadit.
Zaslechly ozvěnu běhu odrážející se ode stěn chodby.
Do pokoje vběhl udýchaný, vysoký, zrzavý muž a vylekaně přejel pohledem všechny přítomné.
Významně si oddechl když jí spatřil sedět.
,,Caroline!"hrnul se k ní přes všechny stojící kolem její postele.
,,Miláčku jsi v pořádku?
Nestalo se nic?
Co se vlastně děje?"sypal na ni jednu otázku za druhou.
Místo odpovědi si ho k sobě přitáhla za zátylek a políbila ho na rty.

Později už mohli jít všichni domů.

Fred stál u kuchyňské linky a chystal večeři, Caroline se připlížila do kuchyně a vpíjela oči do jeho zad.
,,Copak?
Vlastně jsi mi pořád neřekla, co se stalo.."obrátil se k ní dotčeně.
Vyskočila a posadila se na kraj linky, přitáhla si ho k sobě a věnovala mu jeden dlouhý polibek.
,,Stejně to chci vědět.."usmál se šibalsky a tentokrát spojil jejich rty on.

,,Vlastně ti to stejně musím říct"přiznala se stejně šibalským úsměvem a vtiskla mu další pusu.
,,Tak.."
Vzala něžně jeho ruku do dlaní a chvíli po ní přejížděla prsty sem a tam, pak si jí pomalu položila na ploché bříško.
,,Caroline..ty...chceš říct..že my..že..Caroline!"
,,Frede"pohlédla na něho vyznameně a v očích jí tančili jiskřičky.
Fred přejel opatrně rukou po jejím bříšku a znovu se na ni užasle podíval.
,,Caroline"vydechl znovu a políbil jí.
,,Takže..vážně..vážně miminko..?"zářil štěstím.
S úsměvem od ucha k uchu přikývla.
Vyzvedl jí do náruče a několikrát s ní ve vzduchu zatočil kolem sebe.

~~~

Podívala se, druhého dne, kdy seděla ve své kanceláři, na hodiny.
Musím jít, pomyslela si a zamířila na poradu.

Vešla do veliké místnosti a po pozdravení se prosadila do svého vyvýšeného křesla.

,,Ahoj"položil jí někdo stojící za ní, ruku na rameno.
,,Ahoj"otočila se a s klidnou tváří odpověděla.
,,Jak se máš, miláčku?"zeptal se.
,,Neříkej mi tak"
,,Tak broučku"zkusil to znovu.
,,Draco"zúžila oči.
,,Nezlob se beruško, ale já si nemůžu pomoct..zlatíčko, zlato, baby.."
,,Draco přestaň.."sykla po něm.
,,Nebo mám říkat raději sexbombo?"zašeptal tiše a mrkl na ni.

,,Na tohle vážně nemám náladu, Draco..posaď se a dej mi pokoj"ukončila jejich rozhovor a otočila se ke dveřím, odkud přicházela Hermiona.

Vstala a šla kamarádku obejmout.
,,Jak se cítíš, Caroline?
Prý jsi byla včera u Munga"vykulila na ni své tmavé oči.
Caroline kývla.
,,Musím ti něco říct.."
,,Povídej!"
,,Jsem těhotná!"rozzářila se jí tvář úsměvem.
,,Vážně?Caroline to je úžasné! Skvělé, jsem tak ráda!"objímala jí znovu Hermiona.
,,Já vím, já taky"usmívala se, štěstím bez sebe, Carol.

Muž stojící opodál, všechno slyšel.Jeho šedomodré oči se rozšířily.

~~~

,,Pane Pottere!"
,,A..ano paní profesorko?"vykulil na ni vyjeveně oči.
,,Pojďte ke mě"vyzvala ho už zase svým obvyklým zasněným hlasem.
Váhavě o krok přistoupil.
,,Podívejte se.. nahlédněte..co vidíte?"
Stařičká profesorka Trelawneyová, ho strkala ke své křišťálové kouli, ve které plul bílý obláček dýmu.
,,Co vidíš?
Projasni vnitřní oko..pohlední v dál!"
,,No, já nic nevidím..je tam nějakej kouř"
,,Chlapče, chlapče..tohle je marné, říkala jsem že výuka prvního ročníku je zbytečná!
Jste ještě příliš mladí, než aby jste pro toto vznešené umění měli jakýsi potenciál..
Ale ne, ředitelka rozhodla, a tak to platí.."žvatlala si pro sebe nespokojeně.
Albus se na ni jen skepticky podíval a posadil se zpět vedle spící Roxy a Dom.

~~~

Pomalu se blížily Vánoce.
Bradavický hrad začínal mít bílé střechy a pozemky byli jako pocukrované.

,,Weasleyová"obvykle by se při tomhle oslovení otočily všechny čtyři, Rose, Colleen, Roxy i Dom, ale při tomhle hlase, který po posledních týdnech slýchaly dnes a denně, jen zavrátily oči a pohlédly ke Colleen.
Ta se otočila.
,,Hm?"
Už nic neřekl, jen se samolibě usmál.
Zavrátila oči vsloup a otočila se zpátky.

Za dva týdny už je čekali konečně prázdniny, všichni se na Vánoce těšili.

~~~

,,No tak, vždyť budou za chvíli Vánoce"
,,To na tom nic nemění.."
,,Ale.."
,,Ne, prostě tady musím zůstat, mám ještě práci"
Zamítla.
Se zklamaným šklebem se otočil k odchodu.

Na poslední chvíli rozrazila dveře a vyběhla ze své kanceláře.
Z běhu vyskočila do vzduchu a skočila mu kolem krku, nohy omotávajíc kolem jeho pasu ho vášnivě políbila.
Smál se jí do rtů a rychle prošel dveřmi zpět, zabouchl je za sebou a posadil Caroline na její pracovní stůl, kde se povalovaly hromady nedokončeného papírování.
Seděla schoulená téměř do klubíčka, kolena pod bradou, na svém stole a líbali se.

,,Fredie?"
,,Ano, lásko?"
,,Mám tě ráda"políbila ho na rty.
,,Jenom ráda?
Já tě miluju!
Já po tobě toužím!
Pořád, víc a víc"s těmi slovy se mimoděk dotkl rukama pod jejím tričkem zapínání její podprsenky.
Šibalsky se usmála, natáhla se pro hůlku a mávnutím zapečetila dveře.
Vztáhla ruku na svá záda a kousek tu jeho posunula ze zapínání.
Se stále stejně šibalským úsměvem zapínání rozepla a nechala ho aby se zuřivě vrhl na její rty a krk, a jeho ruce jí rejdily po holých zádech.

Colleen   (Caroline ||)Kde žijí příběhy. Začni objevovat