Colleen (Caroline ||)

Rána do srdce

Bylo tady jaro.
Venku za okny se probouzelo po zimě zase všechno živé, zpět k životu.
Zvířecí rodinky čekali své mladé, stromům pučely nové listy a z trávy vykukovali nové kytičky. Všechno bylo čerstvé, svěží a nové.
Caroline stála u okna své kanceláře a vyhlížela ven.

Ze zamyšlení jí vytrhlo zaklepání na dveře.
,,Ano?"upila z hrnku kávy a posadila se zpět za svůj stůl.
,,Ale..
Ahoj"neodpustila si mírně rýpnutí, když spatřila osobu ve dveřích.
,,Můžu dál?"
,,No vždyť už sedíš"rýpla si znovu sarkasticky, ale pak se rozhodla přestat,,Co potřebuješ?"
,,Caroline já..chtěl bych se ti omluvit..za všechno..
Víš já, nechci aby jsi mě brala jako nepřítele..
Když už mě nemiluješ, a já ti pořád tvrdím že by to bylo lepší než ten zrzavej.."
,,Draco"napomenula ho ostře.
,,Jistě promiň..
Chci říct, když už mě nemiluješ..bylo by pro mě aspoň částečnou útěchou, kdyby jsi mě brala aspoň jako kamaráda..
Prosím, odpusť mi všechny hloupé lsti a lži, provedené zoufale zamilovaným.."
Dořekl a pohlédl jí zpříma do očí.
Trochu se pousmála a letmo ho objala kolem ramen.
,,Díky Caroline"usmál se
,,Doprovodila bys mě?"
Kývla a vyšla ze dveří.
Zamířil za ní.

Prošli kolem Toma a zamířili chodbou a dál pokračovali k Atriu.
,,Kam vlastně jdeš?"
,,Teď ještě na chvíli do práce a pak snad domů.."
Vysvětlil a okamžitě co domluvil do nich někdo nečekaně vrazil.
Něžně přirazil Caroline ke zdi a vášnivě jí políbil.
V Dracově tváři byla znatelná bolest, co mu to způsobovalo.
,,Ahoj lásko"usmála se něžně do jeho rtů a ještě jednou ho políbila.
,,Copak tu děláš?"
,,Přišel jsem si pro pusu"pokrčil rameny a znovu jí políbil.
Postavil se za ní a ruce obtočil kolem jejích boků a položil je na její bříško.
Pak pohlédl přes její rameno na Draca.
,,Ale, co ty tady děláš?"
,,Přišel jsem si popovídat"
,,S mojí ženou?!"
,,Fredie.."šeptla tiše.
,,Přesně tak"řekl Draco a v očích mu jiskřilo potěšení z Fredovi žárlivosti.
,,A jak si to představuješ?!"
,,Úplně normálně.."
,,Ty!"zahřměl Fred ale náhle se zarazil.
Něco pod jeho dlaněmi se mírně pohnulo.
Zatajil dech, obešel Carol a klekl si ze předu před ní.
Políbil její bříško a promluvil k němu
,,Ty už poznáš tátu, ano?
Ty prcku maličkej"žvatlat sladce ke Carolině vystouplému bříšku.
Caroline se jen vesele usmívala a jednou rukou také něžně přejížděla po svém bříšku.
Draco se cítil nepatřičně.
Uprostřed romantické chvilky dvou zamilovaných lidí, řešící dítě, co bylo výplodem jejich vzájemné lásky.
Draco na Caroline mávl a se slovy ,,tak já už půjdu" seběhl dolů do atria a zmizel ve smaragdových plamenech.

~~~

,,Potřebujeme vymyslet čím ten obraceč zničit..za poslední měsíc se třikrát někdo pokusil vloupat na ministerstvo..tuší kde je schovaný"řekl Harry s hořkým úsměvem.
,,Caroline bude mít za nedlouho miminko, nemůžeme jí tím teď stresovat.."
,,Čím mě nemůžete stresovat?"objevila se ve dveřích a pohlédla na všechny sedící u nich v obývacím pokoji.
,,Ale ničím"zahlaholil rychle Ron a Ginny se k ní rozeběhla.
,,Musíš mi s něčím poradit, pojď"a aniž by čekala na odpověď odtáhla Caroline pryč.

,,Proč o tom nesmí vědět?
Nesnesu před ní mít nějaké tajemství.."vydal ze sebe Fred.
,,Mohlo by to ovlivnit to dítě..není bezpečné aby se stresovala, rozhodně teď ne"řekla Hermiona.
Jen vykulil zděšeně oči.
,,A ještě něco..musíme ten obraceč zničit co nejdříve, protože pak už by nemusela být v ohrožení jen Colleen ale i to druhé maličké.."zašeptal zděšeně Harry.
Fred jen znovu vyděšeně vykulil oči, to už se ale vrátila Ginny kterou sem přitáhla poměrně naštvaná Caroline.
,,Tak to vyklopte!"zkřížila ruce na prsou.
,,Není co Carol"řekl pohotově George a nakopl pod stolem Freda, tvářícího se jako při mučení, do holeně.
Přimhouřila oči.
,,Vážně se nic neděje Caroline"usmál se Ron.
,,Fajn"Caroline sklouzla rošťáckým pohledem k Fredovi, kterému to že jí nesmí nic říct, dělalo zjevně velký problém.

Okamžitě, co se všichni vytratili do svých domovů při čemž se Fred tvářil pořád hůř a hůř, se posadila naproti němu.
Na tváři jí pohrával četrovský úsměv a složila ruce na stole.
Fred pořád nervózně poposedával a nevěděl kam s očima.
,,Miláčku?"naklonila se k němu přes stůl a hleděla mu do očí.
,,Co kdyby jsi mi řekl o co jde?"nasadila svádivý výraz.
Hlasitě polkl.
,,No..Caroline, lásko moje.."
Pomalu k němu svůj obličej přibližovala a stále svůdněji na něho hleděla.
,,Dost, já ti to nemůžu říct!"praštil do stolu a rychle se zvedl, Caroline se posadila zpět rovně na svou židli a trochu překvapeně po něm koukla.
,,Nemůžeš se teď stresovat, nemůžeš..
Musíte být teď oba v klidu a bezpečí"přišel k ní s výrazem mučedníka a sevřel jí v objetí.
,,Takže tím chceš snad říct že jsem slabá?
Že bych to neunesla, že bych se stresovala a pak to nezvládla a to maličké by zemřelo?!"vyrazila na něho.
,,Ale no tak lásko..sama vidíš, že jsi teď..a to je naprosto normální!...přecitlivělá.."
,,Já, že jsem.."ale rozbrečela se.
,,Caroline prosím miláčku neplakej.."přistoupil k ní rychle a naklonil se k ní.
,,Máš pravdu..chovám se teď jako blázen.."
,,Protože jsi teď celá rozházená..hormony ti lítají jak při Famfrpálu, ale to přejde..je to naprosto normální.."utěšoval jí a stiskl jí ramena.
Omluvně se na něho podívala a usadila se mu do klína.
Dlouze jí políbil.
,,Do smrti bych si vyčítal kdyby se ti něco stalo.."zašeptal tiše.
Svinula se mu do náruče a líbali se, sedící v křesle u krbu, na jejich nejmilejším místě.

~~~

O šest týdnů později

Přecházela sem a tam po své kanceláři.
Zrychleně dýchala, ruku na svém bříšku, oči vykulené na osobu naproti ní.
,,Cože se stalo?!"
,,Je to tak..omlouvám se že vám to říkám ve vašem stavu, ale bylo její přání aby jste se to dozvěděla vy..a to okamžitě jak jen to bude možné.."
,,U Merlina"svezla se s pláčem do křesla a usedavě plakala.
Hned na to, se dveře znovu rozlétly dokořán.
,,Co se to děje?
U Merlinových vousů Caroline!
Copak je?"hrnul se k ní Fred, který právě přišel.
,,Není ti špatně?
Všechno je v pořádku?
Vážně Carol, dneska jsi tady byla naposledy..od teď už budeš vážně sedět doma a odpočívat, takhle to nejde..jsi v polovině osmého měsíce, sakra"rozčiloval se zdrcený Fred Weasley.
,,Dobře"kývla tiše a dál usedavě plakala.
,,Tak co se stalo?"
Najednou se tu objevil i další člověk s popelavě bledou tváři, a očima stejně opuchlýma od slz.
,,Caroline, Stephanie.."všiml si ale že se celá otřásá vzlyky.
Nejspíš už to tedy věděla.
,,Já vím.."zaskuhrala srdceryvně.
,,Zabili jí Voldemortovi stoupenci.."

Fredovi zorničky se rozšířily a pevně sevřel svou ženu v náručí.

Bonusový příběh ,,Hvězdy nám nepřály"
Příběh věnovaný naší úžasné Stephanie a její lásce, životu i smrti.

Kdyby jste někdo chtěl nějaký konkrétní bonusový příběh k nějaké postavě, určitě mi napište dolů do komentářů.

Ráda vám postavu představím podrobněji..totéž platí pro celou trilogii Caroline, v jakémkoliv díle..
Děkuju
💕