Mel to ráno už věděla, ještě než jsem si sedla na snídani vedle ní. A vyptávala se mě na všechno možné a já s radostí odpovídala.
Pak přišel Cam.
Usmála jsem se na něj.
Usmál se taky ale pak odvrátil pohled.
Po snídani jsem si ho odchytla.
"Co se děje? Ani jsi měl nepozdravil."
"Nic nech to být."
"No tak já ti taky včera řekla o sobě."
"Ano a díky tobě teď vidím, jaká to může být chyba."
"Cože? To jako ten včerejšek nic neznamenal?"
"Já nevím, musím si to srovnat v hlavě."
ČTEŠ
Chuť léta a smutku {short story}✔
Короткий рассказVšechno to vypadalo tak krásně. Můj osud byl být s ním. Chtěla jsem být s ním. Ale ať už chceme cokoliv, život to ne vždy respektuje. Ale přesto láska může přijít i odkud to nejméně čekáme. #100 v povídka - 14.3.2018 00:21 #43 v kategorii povídka...
