58.

27 2 0
                                    

V den odjezdu, poslední den, jsem za ním ale šla. Za Lukym.

Musela jsem mu poděkovat alespoň za to, že se na mě nevykašlal, že se o mě zajímal.

Mluvili jsme spolu chvíli a pak jsem periferně zahlédla Mel s Camem.

Tím že jsou spolu se nijak netajili a věděl to už celý tábor.

A mě vhrkli slzy do očí.

"Co se děje?" Luky se otočil po směru mého pohledu.

"Aha takže Cam je ten problém." Konstatoval a otočil se na mě zpátky.

Hřbetem ruky mi střel jednu ze slz utíkajících po tváři.

"Jsi hrozně krásná i takhle, i když úsměv ti sluší víc." Díval se mi do očí.

Otočila jsem se a vydala se pryč.

Nechtěla jsem tyhle lži poslouchat. 

Nebo alespoň pro mě to byli lži.

Doběhl mě.

Chuť léta a smutku {short story}✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat