8.

841 48 3
                                    

V tu chvíli mi zazvonil mobil. Byl to Devin. Jak nazavolanou. Zvedla jsem to, a dále poslouchala jeho proslov.

,,Ahoj Teo"
,,Ahoj" řekla jsem s nezájmem.
,,Chci ti jen říct že je konec. Našel jsem si jinou, lepší." řekl.
,,Hmm, fajn čau" hovor jsem položila. Vůbec mě to nějak nezajímalo. Nebrečela jsem, nic. Ani slzička. Možná to bylo proto, že jsem k němu nikdy necítila to, co jsem cítila nebo cítím k Marcusovi.

,,Nechci ti nic říkat, ale za 10 minut jsou 4" prohlásila Bella. ,,Sakra!" vykřikla jsem. Vzala jsem si své černé džíny a bílou mikinu s nápisem Trasher (nevim jestli je to správně, kdyžtak mě opravte).
Vlasy jsem si svázala do volného drdolu, vzala mobil a peněženku a vyběhla z domu.

Utíkala jsem jak nejrychleji to šlo. Podívala jsem se na hodinky které jsem měla na ruce ,,Doprdele" vykřikla jsem a to už se na mě koukalo plno lidí. Ale bylo mi to jedno. Nestihla jsem to. Už je po čtvrté.

Zabočila jsem a to už jsem viděla blonďáka který netrpělivě stojí u Starbucks. ,,Macu" křikla jsem z posledních sil. Potom jsem upadla na zem a polhtila mě tma.

*

Nepohodlně jsem sebou zavrtěla. Ležela jsem v posteli, ale ne v té moji. Zděšeně jsem se posadila a rozhlížela jsem se kolem sebe. Potom mi to bylo jasné. Jsem 'svém' pokoji u Gunnarsenů. Prohrábla jsem si vlasy a když jsem se podívala na ruku byla celá černá. Venku lilo jak z konve. Když jsem se podívala do zrdcadla, moje barva vlasů nebyla černá, ale hnědá tak, jako kdysi.

Silně mě zaštípalo v očích. Bylo mi jasné že to byly moje čočky. Spala jsem s nimi. Opatrně jsem si je vyndala a následně je hodila do koše, no to jsem dělat neměla.
Vběhla jsem do koupelny a tam si své vlasy umyla a pak vyfénovala. Podívala jsem se do zrdcadla. Panebože..teď vypadám úplně jako ta stará Yasmin.

Tady nemůžu být. Marcus mě pozná, a potom to bude vše venku a bůh ví jak to dopadne. A co když je tu Mellanie. Zhroutím se. Zašla jsem zpátky do pokoje. Rychle jsem pobrala své věci a namířila jsem si to ke dveřím. Netušila jsem kde byl Marcus, a vlastně jsem byla ráda že tu nebyl. Viděl by mě a to by byl konec. Obula jsem si boty a utíkala zpátky do hotelu.

Narazila jsem do něčí hrudi. Vzhlédla jsem k té osobě, no a kdo to asi byl. Jo, Marcus. Takže teď je to v prdeli. ,,Y-Yasmin?!" vyděšeně na mě koukl.

Marcus

Spadla na zem, nevěděl jsem co dělat. Začlo strašně pršet tak jsem jí vzal do náruče a běžel s ní k nám domů. Dal jsem jí do pokoje kde bývala Yasmin. Ty vzpomínky na ni mě bolí. Když jsem Teu položil a následně přikryl, vyhrnul se jí rukáv. Měla tam velké jizvy, které měla zašité. Ona se pokoušela o sebevraždu? To je divný.

Měl jsem smíšený pocity, tak jsem se šel projít. Venku jsem byl asi 2 hodiny, tak jsem si řekl že už půjdu domů podívat se na Teu. Najednou do mě narazila malá brunetka. Potom ke mně vzhlédla a mě se málem zastavilo srdce. Předemnou stála..Yasmin?!

,,Y-Yasmin?!" vyděšeně jsem na ni koukl a ona značně znervózněla. Tohle není pravda. Vždyť je..mrtvá.
Chtěl jsem se ujistit, že se mi to nezdá tak jsem ji silně objal.
Ona mi začala brečet do mikiny.
,,Marcusi...já" vzlykla a chtěla dál pokračovat. ,,J-já jsem Tea" řekla a přitiskla se na mě ještě víc.

Taak je to tu😏 snad se líbí❤️
-Karolin G.🌹

All i ever need✔️ [FF Marcus Gunnarsen] Kde žijí příběhy. Začni objevovat