Strange Magic - Element Vody

Part 11

Můj oblíbený song, co jsem poslouchal při vytváření této kapitoly.❤️❤️

***

Tini, tu hroznou nestvůru, jsem nechala, aby psychicky i fyzicky týrala někoho jiného, než mě - jednorožce.

Došla jsem po zvuku až k vodopádu, přes jehož hučení nebyl slyšet žádný jiný zvuk, takže kdyby mě někdo chtěl ze zadu zabít, tak ho neuslyším a opravdu mě zabije!
Naštěstí mě snad nikdo nesledoval a ani nezabil. 'Teda asi, protože co když jsem mrtvá a tohle je jen nějaký posmrtný sen?'

Zanechala jsem lehkého přemýšlení, jelikož jsem se musela věnovat něčemu horšímu - nějak se bez úhony dostat dolu k jezeru, aniž bych se zabila, jelikož cesta tu žádná neexistuje a dolu je to něco kolem 10 metrů. Udělala jsem půlkrok dopředu, abych se podívala dolů, abych se ujistila, že jsem opravdu tak vysoko, ale bohužel jsem se ani pořádně nepodívala, jelikož hlína pod mýma nohama byla velmi jílovitá a jelikož včera pršelo, tak jsem se po ní smekla a letěla jsem po hlavě přímo do jezera.

Při letu jsem si řekla, že by bylo supr ovládat i vzdušný element, abych takové trapné okamžiky nemusela řešit. Naštěstí nejsem úplně neschopná a tak jsem si vytvořila ochrannou vodní kouli kolem sebe a tak jsem do vody ladně šplouchla a vycákla při tom asi polovinu objemu jezera.

Ponořila jsem se do vody a zjistila jsem nemilou skutečnost - tohle není to jezero. 'Kurňa!'

Tohle je to jezero v polovině cesty! 'Tak to je v háji'
Vynořila jsem se z vody a doplavala jsem ke břehu. Chtěla jsem napsat ostatním, že jsem v polovině cesty a zeptat se, jak jsou na tom oni. Cestovní knihy jsou naštěstí velmi odolné vůči vodě, poškrábání, ohni a zašlápnutí slonem. Jenže brašna ne.
Byla celá promočená, ale co mě znepokojovalo více bylo to, že v sobě měla díru. A to, že v ní nebyla dýka. 'To snad ne...Snad to nesežral ten blbej kůň s rohem.'

Doufala jsem, že je na dně jezera a že ven utekla při pádu. 'Nahoru fakt nejdu.'

Skočila jsem proto znovu do vody a plavala jsem směrem ke dnu. Voda byla sice docela čistá, ale na dně byla velká vrstva bahna, takže jsem vůbec nevěděla, kde mám dýku hledat. Dostala jsem se až ke dnu a začala sistematicky prohledávat dno. Nakonec jsem toho měla dost a tak jsem přemýšlela, jak nějak využít svých schopností k tomu, abych se toho hnusného bláta zbavila.

O chvíli později jsem už stála na břehu a jezero bylo celé prázdné. Všechna voda i bláto se vznášeli nad jezerem. Problém byl, že dýka - pokud byla v jezeře - se vznášela taky. Nechala jsem tedy obří kouly spadnout zpět na své místo.

Bohužel to nebyl moc dobrý nápad, jelikož bláto po dopadu se rozcáklo všemi směry a já, můj obličej i šaty to schytali taky. 'fuj!'
Ale nejen bláto letělo vzduchem, ale i dýka, která mě prolétla těsně vedle ucha. 'To bylo těsné.'

Zasmála jsem se a chtěla jsem říct něco jako 'Příště to určitě vyjde, Smrti.', jenže jsem byla celá od bláta a tak mě to bláto nateklo do pusy a já jsem se z toho pozvracela.

Uznala jsem za vhodné se jít do toho jezera umýt, než půjdu dál. Rychle jsem vlezla do té vody 'po třetí.' a pak jsem šla pro dýku. Byla zabodnutá do stromu, vedle kterého jsem nechala brašnu.

Poté jsem své mokré a špinavé šaty dala do brašny a šla jsem se převléct, jen jsem se raději znovu umyla 'počtvrté'. Dýku jsem vložila do brašny a dala na ni knihu, aby se moc nepohnula, ale raději jsem oba předměty ještě zabalila do těch špinavých šatů. 'Tak... pokud se nepletu, tak tahle řeka teče několik kilometrů nějakým lesem, asi tímhle, pak je tam další vodopád a pak se dostane do velkého údolí, kde by se mělo to jezero nacházet.

To bude zábava. 'To bude vopruz.'

***

Jou jou jou!
Další kapitola je tu!
Syndra musí teď cestovat sama. Bohužel ještě zdaleka není na místě.
Kdyžtak bych chtěl vědět Váš názor... mám sem dávat víc písniček?

Jinak se omlouvám za chyby~

Seph~