Na odstrašení důchodců jsem vynaložil spoustu energie, takže se ani nedivím, že za chůze usínám, zatímco se Kelík kochá památkami.
„Toto sa pred osemdesiatimi rokmi kompletne renovovalo. Pozri, hento bolo predtým v úplne inom slohu. Podľa mňa klasicizmus. Čo si myslíš ty? Možno to vyzerá skôr ako romantizmus, ale nie som si istý..." komentuje nadšeně jakýsi barák, který mi přijde naprosto normální.
Zívnu a pověsím se do Kelovy ruky ještě víc. Možná ale trochu víc, než je zdrávo, protože překvapeně vydá podivný zvuk a přepadne dozadu. I se mnou. Takže jako nějací zamilovaní lachtani skončíme na zemi.
„Počúval si ma vôbec?" zeptá se, když ho se zpomalenými reakcemi tahám zpět na nohy. Jsem opravdu unavený...
„Ne," zasměju se. Smích volně přejde do dalšího zívnutí. Pro změnu se zasměje Kelo a špičkou prstu mě šťouchne do tváře.
„Héj!" vyjeknu a oženu se po něm, jen z principu. Ale netrefím se.
„Vážne vyzeráš ospalo," konstatuje.
„To asi proto, že jsem."
„To si mal povedať!" Obejme mě kolem pasu a políbí mě na tvář.
„Řekl jsem to asi pětkrát."
„Nebuď nahnevaný, nevšimol som si to," poví smířlivě. Nevím, jak došel na to, že jsem naštvaný, protože to já nejsem. Jen mu na to kývnu a propletu si s ním prsty.
Po asi další hodině, co mě Kelo vláčí ulicemi Berlína, se konečně vrátíme do našeho nového bytu. Vyčerpaně sebou plácnu na pohovku zabalenou v igelitu, kterou nám přivezli stěhováci.
„Jdu spát, vzbuď mě k obědu," obeznámím svého milého přítele s faktem a v tu ránu se nechám odnést do říše snů.
♦♦♦♦♦♦♦
Kopu si hrob. Ehm... Asi jste si všimli, že kapitola: a) je hrozně krátká b) vyšla asi po sta letech. No každopádně zpět k tomu hrobu. Došla jsem k názoru, že tato fanfikce nebude pokračovat. Chtěla jsem i celý tento druhý díl smazat, ale říkala jsem si, že by to bylo vůči vám trošku nefér. A proto vám, mým čtenářům, dávám na výběr:
1) druhý díl opravdu smažu
2) druhý díl pozastavím na dobu neurčitou s tím, že se k tomu nejspíš ale nikdy nevrátím
3) napíšu poslední kapitolu, čímž to celé trochu ukončím
Prosím pište do komentářů číslo návrhu, co vám "vyhovuje" nejvíce. :)
ČTEŠ
Za hranicemi | FF Gejmr a Kelo (Kejmr) [Dokončeno]
Fanfiction- Něco jako druhý díl od "Za rohem" - Gejmr a Kelo se po tom, co se dali dohromady, přestěhovali do Německa. Ale život v Německu není tak růžový a dokonalý, jak si představovali. Navíc se musí vypořádat se zákeřnými nástrahami němčiny, kterou ani je...