The Maze Runner Girl[CZ TMR FF]

Noc v Labyrintu

Thomas po něm vrhl vyděšený pohled. Pak se začal věnovat Albymu.

,,Co mu je? A co to má na čele?"zeptal se.

,,Je uštknutý. Musel jsem to udělat."odpověděl Minho. Já mlčela.

,,Co chcete dělat?"promluvil Thomas do trapného ticha.

,,Vezmeme Albyho a pokusíme se neumřít."řekla jsem.

,,Vy dva čóni jste to ještě nepochopili co?! My už jsme mrtvý. "okřikl nás Minho.

,,Můžeme zkusit přežít. Nic jiného nám nezbývá." dodal nakonec.

Vzali jsme Albyho na ramena a vydali se napříč Labyrintu. Napříč smrti.

Z Newtova pohledu

Thomas celý den otravoval.

,,Co když to nestihnou?"ptal se pořád dokola.

,, Stihnou. Alby ví co dělá. Nemluvě o Dominice a Minhovi." odpověděl jsem vždycky. Už mi lezl na nervy.

Teď tady stojím. Brány se zavřeli. Minho,Dom,Alby a Thomas jsou uvězněný v Labyrintu a já jim nemůžu pomoct. Nijak.

Placeři se začali rozcházet. Celý večer byl Plac zamlklý. Nejhůř to nesl Chuck. Furt dokola opakoval.

,,Oni to dokážou. Zvládnou to. "

Většina lidí ale tvrdila opak. Nikdo nepřežil noc v Labyrintu. Teda kromě Dominiky. Ta nám nikdy neřekla jak. Tady jsem i já tvrdil že to bylo štěstí. Nic víc. Nic míň.

,,Chucku nechceš si dát spacák k Branám. Až se brány otevřou uvidíme to jako první." Chuck hned přikývl.

Byl to chudák. Bylo mu sotva dvanáct. Prochází si peklem,napadlo mě.

Došel jsme pro naše spacáky. Přidal se k nám i Gally, Pánev a Winston. Leželi jsme tam a čekali až se brány otevřou.

Ano nevím kdy ale musel jsem usnout docela brzo. Každopádně si nepamatuju co jsem dělal naposled.

Brány se začali otvírat. Placeři z celého Placu prošli a čekali až se brány otevřou dokořán.

Nikdo tam nebyl.

,,Říkal jsem ti to Chucku. Nikdo nepřežije noc v Labyrintu. Nikdo."odpověděl jsem suše.

Dav se začal rozcházet. Nikdo tam nezůstal.

,,Taď to tady vedeš grinde. Nezapomeň že-"začal Gally. Přerušil ho ale Zart.

,,No páni!"vykřikl na celý Plac. Všichni se otočili zpět. V chodbě byl Minho,Thomas a Alby. Dominika ale nebyla k nalezení.

,,Viděli jste rmuta?"zeptal se Chuck Thomase.

,,Jo jednoho jsem viděl."řekl Thomas.

,,Viděl? Ty jsi ho zabil."dokončil Minho.

Všichni vypadali vyděšeně. Taky překvapeně,no celkově tady bylo vyobrazeno mnoho emocí. Mnoho. Dav se začal rozcházet.

,,Kde je Dom?!"vyjel jsem po Minhovi.

,,Já nevím frasáku. Ztratili jsme ji. Nemohl jsem ji nikde najít. Myslel jsem že bude čekat u Bran. "

,,Musím se tam vrátit. Půjdu tam třeba s-"začal Minho.

,,Ne,"přerušil jsem ho, ,,do Labyrintu se nevrátíš. Nikdo se tam nevrátí. Jsi celý potrhaných a od krve. Ona přijde. Ale nemůžeš se tam vrátit."

Posmutněle pokýval hlavou.

,,Zavolejte Jeffa a Clinta. Odneste Albyho do Dvora."řekl Gally.

,,A taky svoláme radu. Tady kvůli Thomasovi. Třeba nám řekne co ho napadlo když vběhl do Labyrintu."dodal ještě Gally.

A rada se konala. Celý Plac se sešel ve dvoře.

,,Takže Thomasi. Proč si vběhl do Labyrintu?"zeptal jsem se.

,,Já nevím. Fakt nevím."odpověděl.

,,No a jak to bylo s tím rmutem?"zeptal se pro změnu Gally.

Thomas neodpověděl. Jen pokyval rameny na znamení toho že nemá šajna. Gally měl na tváři naštvaný výraz. Ale mlčel. Aspoň že tak.

,,Minho tys tam byl s ním. Co si o tom myslíš?"pokyval jsem směrem k Asiatovi.

,,Nevím jestli je ten čón tak blbej nebo statečnej. Ale potřebujeme jich víc. Já říkám udělejme z něj běžce."odpověděl Minho. Celý se třásl nervozitou.

Všichni se tvářili překvapeně. Většinou údivem. Já jsem se lehce pousmál. Chtěl jsem něco říct ale přerušil mě dobře známý zvuk. Klec přijela.

,,To zní jako-"začal Thomas.

,,To je klec. Měla ale přijet až za tři týdny."přerušil ho Gally.

Všichni se rozběhli ke Kleci. Otevřeli jsme strop a já skočil dovnitř.

,,Newte co vidíš?"ozvalo se.

,,Je to holka."

Všichni vypadali překvapeně. Dominika sice taky byla holka ale všichni čekali že byla jediná. Nějaký experiment nebo tak.

,,Co to má v ruce?"zeptal se Gally.

Podíval jsem se znovu. V ruce měla srolovaný papír. Vzal jsem ho a přečetl vzkaz.

,,Ona je poslední. Úplně. Co to má znamenat?"

Tak to vážně nevím...