❌ Narodili se zkažení

1.kapitola - Ostrov

Všechno to začalo tady.
Já, Ella, Ben a Filip jsme šli po střeše garáží.
Když nás vrchní cesta začala nudit, seskočili jsme přímo před stánkem s rajčaty. Ella měla v ruce košík, který sebou táhne vždy když jde ven, a tak si pár rajčat vzala. Filip pak označila stánek a šli jsme dál. Ta stará prodavačka na nás ještě křičela, ale my jsme se jen smály.
,, Kolik jsi jich vzala?" zeptal se Ben.
,, Dvacet. Pro každého pět.“ Usmála se radostně.
,, To je málo." řekla jsem znuděně.
Na Ostrově Krkavců kradou všichni a kdo ne tak to má blbý. Jeho problém.

Běželi jsme uličkou když  jsem to uviděla.
Tříleté dítě s takovou tou tatrou pro děti. A v té tatře byly karamelky.
,, Ello!“ ukázala jsem na to mimino.
Moje kamarádka se usmála a nohou tatru přišlápla, takže prďola nemohl dál.

Já přišla k tatře a vzala jsem všechny karamelky co tam byly. Ella ustoupila miminu z cesty a hodila mu poslední rajče do tatry. Ten usmrkanec se rozbrečel.

,, Nebul. Máš to zdravě. " zasmál se Ben.
Ale to dítě stále brečelo.

,, Jestli nepřestaneš bulet, dám ti k tomu důvod.“ Řekla jsem naštvaně. Ten zvuk mě začínal iritovat, ale pořád zněl dál.

Nezbylo mi nic jiného. Tatru jsem rozšlápla.

Ubulenec se zarazil. Prostě zkameněl. Pak, se jeho obličej protáhl ještě víc a s brekem utekl.

Všichni se začali smát. Dokonce i teenageři co šli před námi se otočili na nás a smáli se. Pak se však smát přestaly. Všichni se zatvářily vylekaně a začaly zdrhat. Chvíli jsem to nechápala až mi to došlo.

Otočila jsem se. ,, Soňo! Už zase kradeš karamelky a už zase jsi mně zklamala. " řekla mi osoba co všechny zahnala na útěk.
,, Ahoj matko.“
Jo přesně moje matka, nejhorší člověk na ostrově. ,, Dej to sem!“ řekla mi a já uposlechla.

,, Mamí. Proč?“ zafňukala jsem, když jsem se dívala, jak si je schovává do korzetu.

,, Ach drahoušku. Právě jsem ti ukázala další kapitolu jak být mnou, jelikož jen minimální detajl dělá rozdíl mezi zlým a opravdu odporně hnusně krutým.“ Odpověděla sladce a já obrátila oči v sloup.

,, Jo já vím. " zamumlala jsem mrzutě.

,, A mám pro vás překvápko!" dodala.
,, Vážně?!“

V tu chvíli jsem byla nadšená. Opravdu. Dokud….. ,, Vy čtyři jste byli vybráni jít do školy čar a kouzel v Bradavicích.“

A takto se kazí překvapení.

My tu teď stojíme, nevíme co říct. Ani já ani Ella ani Ben ani Filip tam nechceme. Víme že jsme čarodějky a kouzelníci. Když nám bylo jedenáct tak jsme si přáli tam jet, ale dopis jsme nedostali. Nikdo nikdy na ostrově nedostal dopis.

A nelituju toho. Zjistila jsem že Bradavice jsou tou nejhorší školou na světě. A navíc jsou tam mudlovští šmejdi.

,, Cože to?“ zeptal se Filip.
,, Mně se tam nechce?“ vymáčkla ze sebe Ella.
,, Jo nikam nejedem. " řekla jsem.
,, Super!“ zařval Ben a všichni jsme se na něj podívaly." Teda já tím myslel že když tam pojedem tak že se budou dobře šikanovat mudlové. "

,, Ale drahoušku proč by ne? Víš čeho všeho budeme schopni když pojedete?"

Jenom jsem přikývla. Pochopila jsem že budeme schopni se pomstít těm co nám ublížili.

,, Výborně zítra jedete nakupovat. "