❌ Narodili se zkažení

29.kapitola - Děvka

Rozhlédla jsem se kolem. Nikdo nevypadla na to že mi před pěti vteřinami pomalu umíral. A nikdo se netvářil že by to slyšel.

Ječení se ozvalo zase. Hledala jsem někoho kdo ječí, ale nikdo to nebyl. Ječení ke mně doléhalo ze všech stran. Jakoby ze stěn.

Podívala jsem se na kluky, abych zjistila jestli to taky slyší.
Oba se na mě dívali a Filip se tvářil divně. Nezdálo se že by aspoň jeden ten jekot slyšel.

Pozvedla jsem obočí. Pak Ben promluvil. Teda nepromluvil. Spíš otevíral a zavíral pusu, ale nevyšla z něj ani hláska. Bylo to jako kdyby někdo všechny začaroval. Všichni mluvili a mluvili. Ale já nic neslyšela. Až ne ten jekot.

Ovšem, vypadá to že ostatní se navzájem slyší. Jekot pomalu sílil.

Když už ten rámus byl tak hlasitý že se nedal poslouchat, sklonila jsem hlavu a zacpala jsem si uši.

Ječení přestalo, tak náhle jako přišlo a já otevřela oči. Ani jsem neuvědomila že jsem je zavřela. Pomalu jsem si sundal ruce z uší a zvedla jsem hlavu. Všichni se bavili. Teď už jsem je slyšela.

,, Mellanie. "ozvalo se a já prudce zvedla hlavu. To Benjamin použil moje první jméno.

,, Co je?“ vyštěkla jsem. Oba kluci poskočili.

,, Posloucháš nás vůbec. "zeptal se Ben tónem, který naznačoval že jsem ho naštvala.

,, Ne.“ Vydechla jsem.
,, A teď mě omluvte. Zapomněla jsem Ramadus.“

Zvedla jsem. Brnění pokračovalo, ale křik zmizel. Vyběhla jsem schody, Tlusté babce jsem řekla heslo a tryskem jsem to vzala do ložnice kde byla Ella stále přilepená ke zdi.

Snažila se odlepit si pásku z úst, ale to jde dost těžce když nemůžete pohnout rukama. Krokem jsem se vydala k ní a udělal jsem něco nebylo vůbec v plánu. Prostě jsem to udělala automaticky.

Vrazila jsem jí facku.

Docela mě z toho bolela ruka, to znamená že ji to bolelo víc. Všimla jsem si jak se jí oči zalévají slzami a jak ji pomalu jedna po druhé stékají po tváři.

Z kapsy jsem vytáhla hůlku a mávla jsem s ní.
Moje teď už nekarádka neboli exkamarádka spadla na zem. Rychle se zvedla a sundali si pásku. Z úst si vytáhla ponožku a než se na mě stačila podívat, vrazila jsem jí ještě jednou na to samé místo.

Ellenora zlostně zavyla. Z jejího vytí byla slyšet její vlkodlačí část.
Pokusila se mi aspoň jednu ránu vrátit, ale to se jí nepovedlo. Její ruku jsem stačila zarazit, než se dotkla mé tváře.

Ruku jsem jí stočila za záda. Znechuceně jsem ji od sebe odstrčila. Kdyby ty své hnáty nedala před sebe, s jistotou by narazila hlavou do zdi. Místo toho se však odrazila a dopadla na zadek.

,, Nevím co jsem ti provedla, ale chce se mi z tebe zvracet. Nejraději bych napsala matce aby vás tři Brumbál vrátil zpátky na ostrov. Už mě nějakou dobu ignoruješ a abych pravdu řekla, zajímalo mě jestli se ti něco nestalo. Jako například že ses vyspala s nějakým debile a teď jsi těhotná. " prskala jsem.

Chtěla jsem jí to dát pořádně sežrat a tak jsem pokračovala.

,, A proč se vlastně nestaráš o deník. Vždyť je to jediná věc která nás opravdu osvobodí. To si to do háje neuvědomuješ?! Když neprojdem v NKÚ tak nás pošlou zpět na ostrov. A s OVCE to samé. A pokud všude projdem tak možná nás nepošlou šupem zpátky na ostrov a zůstanem tady, ale za to nás budou hlídat na každém kroku. Copak ti nezáleží na postě. Na tom abych byli konečně volní?! Koukej se vzpamatovat! "

Měla štěstí. Dnes jsem se nechtěla rozčilovat. Kdybychom byly kdekoliv jinde nejspíš bych ji zmučila, ale tady si to nesmím dovolit.

,, Víš co seš?“ zeptala jsem se ale nečekala jsem na odpověď ,, Děvka. "