23. kapitola - Do umývárek

473 46 0
                                    

,, Dělejte." pobízela nás Cissa.
Jdeme pozdě na hodinu. Tím množným číslem myslím mě, Cissu a Bellu.

Dnes jsem spala v ložnici s nima, jelikož se mi nechtělo být s Ellou. No a samozřejmě to dopadlo tak že jsme si povídaly dlouho do noci takže jsme zaspaly a hladové běžíme na naši první hodinu.

,, Tak ahoj." zamávala jsem holkám.
,,Ahoj.“ Řekly společně.
Jelikož nechodím do Zmijozelu, tak samozřejmě nemáme hodiny dohromady. Jen některé.

Společně máme Lektvary a Péči o kouzelné tvory. S Mrzimorem máme Dějiny a s Havraspárem Bylinkářství.

Teď ale mám Přemněňování. No co no. Tak asi dostanu školní trest nebo úkol navíc. A nebo taky může naše kolej přijít o nějaké body. Což mě nijak netrápí.

Vrazila jsem do učebny.
Profesorka McGonagallová otočila hlavu mým směrem.
,, Jdete pozdě slečno Blacková."
Jen jsem pokrčila rameny.
,, Co mi na to řeknete?“
Opět jsem pokrčila rameny.
,, Dnes budete po škole." zamručela a pokynula rukou, ať si sednu.

Bohužel bylo jen jedno volné místo.
Potter a Black evidentně něco provedli, jelikož ke smůle Evansové seděl Potter vedle ní a Black seděl sám. Takže za to co provedli oni opět pikám já.

Black zamručel.
,, Máte snad nějaký problém pane Blacku? " optala se ho rázně profesorka McGonagallová.

,, Nee, vůbec.“ Protáhl ironicky.
,, To doufám." štěkla profesorka.
,, Ale já ano.“ Prohlásila jsem.

Myslím že jsem slyšela někoho jak se plácl rukou do čela.

McGonagallová se na mě přísně podívala, ale mě to nezastrašilo.

,, Můj problém je ten, že Black a Potter nejspíš něco provedli že? " nečekala jsem na odpověď a rovnou jsem pokračovala… ,, Jasně že jo když nesedí vedle sebe. Samozřejmě jste spíš potrestala Evansovou. Potterovi jste udělala radost když sedí vedle tý mudlovský šmejdky.“ Celá třída sebou trhla nad tím oslovením. Včetně Elly, Bena a Filipa. Jen McGonagallová se mě pokusila přerušit, ale já ji nenechala.
,,No a co já? Musím sedět vedle Black a to jsem tu ani nebyla když to něco provedli a…..“ a McGonagallová toho měla asi dost. Práskla do stolu.

Já sebou trhla a dostala jsem strach. McGonagallová práskla do stolu úplně stejně jako moje matka.

Chvíli mi trvalo než jsem si uvědomila že to je McGonagallová a ne matka, a tak jsem svůj strach rychle zahnala do kouta. Jen jsem ji probodla ledovým pohledem, který mi oplácela.

,, Slečno Blacková, jestli se nezačnete chovat slušně budu vám muset udělit další školní trest. Vedle pana Blacka sedíte protože je to poslední volné místo a taky proto, že jste přišla pozdě. Je to trest jak pro vás, tak pro pana Blacka. Teď si laskavě sedněte. "

Zůstala jsem stát ,, Vedle Blacka sedět nebudu.“ Procedila jsem skrz zaťaté zuby.

Profesorka si povzdechla, posadila se ke stolu, vzala kalamář, pergamen a brk a začala psát. Po nějaké době vzala obálku, složila pergamen a dala ho do obálky. Na konec hůlkou obálku spečetila.
,, Doneste to profesoru Brumbálovi. "

Dopis jsem jí vytrhla z ruky a zuřivě jsem oddupala.

Asi po pěti minutách mi došlo, že nevím kde Brumbál sídlí. Po chvíli mi došlo že vlastně vůbec nevím kde jsem.

Bylo to někde u dívčích umývárek.
A z těch umývárek se ozývalo fňukání. Nesnáším fňukání. 

Zvědavost mi ale nedala a já vešla dovnitř. Ale nikdo tam nebyl. Teda spíš na první pohled tam nikdo nebyl. Když jsem se podívala pořádně, tak tam na okně seděl duch.

Mrtvá holka


❌ Narodili se  zkažení Kde žijí příběhy. Začni objevovat