20. kapitola - Draco

516 55 2
                                    

Nevím proč jsem jí to řekla.
Vždyť ani nejsme příbuzné. Teda, svým způsobem jsme, ale to že je nevlastní sestřenice nebo tak něco, tak to nepočítám.

A navíc ji znám jen od září. Jako jo, matka a otec o ní mluvili. Ale to jen ve smyslu že ona ani její matka si nezaslouží žít na ostrově. Nikdy neříkali jaká vlastně je.

Dorazila jsem do společenské místnosti.

,, Ahoj. " pozdravila jsem svou sestru a sedla jsem si do křesla.
,, Co děláš?"

,, Píšu úkol pro toho starého morouse Cissi. "

,, Ehm... Bello? Ty jen zíráš do učebnice lektvarů. Ani si to nečteš."

,, Hmm. "

,, Tak jaký je problém."

,, Nic. " zaklapla učebnici a šla do pokoje.

Poději se z dívčích pokojů ozval řev a rozbíjející se sklo.

Pak že se nic neděje.

***

,, Severusi, když se s ní budeš bavit, tak se nikam nedostaneš. " zaúpěla jsem.

Na to se Severus jen zamračil.

,, Severusi, prosím."

,, Ne."

Severus si nenechá poradit. Co se týče Evansové tak prostě ne. Ani kdybych mu dala celou Zeměkouli.

Zavrtěla jsem hlavou.
,, S tebou je to opravdu ztráta času." zamumlala jsem a odešla.

Nemá to cenu. Severus se jí bude držet zuby, nechty. Má ji opravdu rád.

Ztracená ve svých myšlankách jsem nedávala pozor na cestu a do někoho jsem narazila.

,, Kdo se... Juj nazdar Narcisso." odpověděl mi známý hlas.

Byl to hlas který mi zněl jako zpěv mužských sirén. Vím že je to nesmysl, ale snažte se mě pochopit.

,, Jé. Ahoj Luciusi. Kam jdeš?"

,, Jen se procházím. Nechceš se projít se mnou? "

Na jeho otázku se mi v břiše zvedla vlna motýlků.
,, Jo, ráda. "

Usmál se.
,, Kam máme na mířeno?" zeptala jsem se jakmile jsme se dali do pohybu.

,, Nevím. Máš nějaké přání? "

Zavrtěla jsem hlavou.
,, No v tom případě se můžem jen tak procházet." usmál se.

Prošli jsme školní pozemky a celou školu. Cestou jsme si povídali.

O lidech, o škole, o čisté a špinavé krvi, o názorech, o budoucnosti.
Ano až k budoucnosti jsme se dostali.

,, Droco."
,, Draco."

Řekli jsme oba zároveň na otázku jak chceme aby se jmenoval náš syn.
Ne jako že ho budeme mít spolu.
Ale až vyjdu ze školy a budu mít manžela a děti, tak chci aby se můj prvorozený syn jmenoval Draco.
A on taky.

Teda s tím rozdílem že nebude mít muže, ale ženu.

Dali jsme se do tichého a lehkého smíchu.

,, Měli by jsme jít na večeři. " řekla jsem.
Lucius přikývl a vydali jsme se směrem do velké síně.

Když jsem si sedla, tak jsem po chvíli uviděla Soňu jak naštvaně vchází do síně.

❌ Narodili se  zkažení Kde žijí příběhy. Začni objevovat