Připomeň mi | FF Marcus & Martinus (POZASTAVENO)

5

Celé odpoledne jsem probrečela v posteli.

Najednou mi přišla esemeska. Ale ne!!! To je Erik, já jsem se dneska měla sejít s producentem kvůli albu. Ale ne, jestli tam nedorazím včas, tak jsem mrtvá, ale jako fakt mrtvá!!

„Katie hlavně nevyšiluj, hlavně nevyšiluj" opakuju si stále dokola.

Podívám se na hodiny. Je přesně půl sedmé a já tam mám být v sedm.

Jo v pohodě, žádný problém, jenom se musím do třiceti minut dostat do patnáct kilometrů vzdáleného města. Super!

Rychle si vezmu všechny věci a letím do obývaku.

„Adame! Adame! Prosím tě potřebuju vzít do studia a jestli mě tam vezmeš včas, tak tě budu milovat bratříčku" vyhrkla jsem na chudáka Adama, který na mě šokovaně zíral.

„No dobře, ale jestli to stihnem, to ti neslibuju" odpověděl Adam a už jsme pádili k jeho motorce.

***
Když jsme dorazili před studio bylo za pět minut sedm.

„Achh Adame, děkujuu moc, jsi moje záchrana" rychle jsem ho objala a už jsem pádila dovnitř.

Vletěla jsem do dveří a do někoho jsem vrazila.

Byl to vysoký kluk s vypracovanou postavou. Mohlo mu být tak 15 a byl fakt hezký. Ty jeho hnědý oči, mi připomněli Marcuse a proto jsem hned odvrátila zrak.

„Ehm, promiň" vykoktala jsem ze sebe. „Ne vůbec se neomlouvej, to byla moje chyba, trochu jsem se ztratil" poškrábal se na zátylku, stejně jako to dělává Marcus když je nervózní. Bože můžeš už přestat myslet na Marcuse ten kluk ti zlomil srdce, tak se vzpamatuj holka!

„Já už budu muset jít" vyhrkla jsem a zamířila si to pryč.

***
„Ahoj Eriku, dobrý den, moc se vám omlouvám, ale musela jsem si něco zařídit a přestala jsem mít přehled o čase" zalhala jsem.

„To je v pořádku" odpověděl Erik a podíval se na mě starostlivě. Za ty roky mi Erik přirostl k srdci, nahrazuje mi mého tátu, který na mě nemá věčně čas.

„Tady to je Oskar a rád by nám pomohl s tvým albem" ukázal na pána, zhruba stejně starého jako je on.

„Ahoj Katie, hodně jsem toho o tobě slyšel a nemůžu se dočkat až spolu budeme pracovat" řekl mi s radostným výrazem.

„To já také" odpověděla jsem.

„Takže tady Oskar by byl velice rád, kdyby jsi udělala písničku s jeho synem, který taky zpívá" řekl Erik.

„Jo moc ráda" odpověděla jsem s předstíraným nadšením.

„Výborně skočím pro něj" řekl nadšeně Oskar.

Když odešel, Erik se na mě otočil s vážnou tváří. „Katie co se děje? Víš, že já poznám když nejsi OK" zeptal se vážně.

„Ty jsi neviděl norský zprávy, že?" zeptala jsem se. „Ne neviděl.." odpověděl.

„Hmm no, Marcus mě podvedl s Mariou" řekla jsem smutně.

„Co udělal?" zeptal se Erik trochu naštvaně.

„To je dobrý, popovídáme si o tom později jo?" rychle jsem změnila téma.

Najednou se otevřeli dveře a tam stál Oskar a jeho syn.

Ale ne, to není možné, to nemůže být on...

Takže omlouvám se, že nová kapitola nevyšla dřív, ale nebyl čas. Doufám, že se vám líbí ❤ a zkuste do komentářů napsat, kdo si myslíte, že je Oskarův syn ❤