Každý si o mě myslí, že jsem úplně obyčejná holka, ve škole vždy ta slušná a chytrá. Co když se ale pletou? Co když i ta tichounká holka může skrývat velké tajemství a ne jen jedno...
Věděl jsem, že se ten nápad Katie nelíbí, ale rozhodl jsem se to hodit za hlavu. Když ale odešla, nedalo mi to a musel jsem jít za ní. Jak jsem předpokládal měla namířeno do parku.
Poklepal jsem jí na rameno a zeptal se jestli si můžu přisednout, ona ale nereagovala, a tak jsem se posadil.
Celou dobu od našeho posledního telefonátu jsem hodně přemýšlel o tom co se stalo a chtěl jsem si o tom s ní promluvit.
Ona ale očividně se mnou mluvit nechtěla. Sám ani nevím proč jsem to udělal, ale prostě jsem jí musel políbit. Tak moc mi chyběla. Chvíli už se zdálo, že je všechno jako dřív, potom se ale odtáhla a jednu mi vrazila.
Byl jsem z toho tak v šoku, že jsem se nedokázal ani pohnout, a tak když jsem se vzpamatoval, byla už pryč.
Co jsem to zase provedl? Proč jsem tak tupý? Teď už se mnou jistě vůbec nepromluví.
Rozhodl jsem se vrátit na hotel, protože stejně nevím kam se poděl Martinus, a tak se nějak zabavím sám.
Martinus's point of view
Katie i Marcus odešli a tak jsme dneska skončili. Nevěděl jsem co dělat, a tak jsem se rozhodl jít na hotel za Katie.
Když jsem tam došel, zjistil jsem, že se ještě nevrátil, a tak jsem se rozhodl na ni počkat.
Po asi deseti minutách se konečně otevřeli dveře a v nich se objevila Katie. Jelikož ke mně stála zády, nevšimla jsi mě, a když se otočila, lekla se tak moc, že jsem se musel začít smát.
Po našem asi půlhodinovém záchvatu smíchu, jsme se konečně uklidnil a já jsem navrhl jestli by jsme někam nezašli.
Nakonec jsme se domluvili, že půjdeme do kina a potom na večeři.
Rozhodl jsem se pro Katie připravit překvapení, a tak jsem jsme se domluvili, že ji za hodinu přijedu vyzvednut.
Katie's point of view
Po půl hodině mě už film přestal bavit, tak jsem se rozhodla nachystat.
Oblečení jsem zase tak moc neřešila, protože přece jenom jsem šla ven s Tinusem. Nakonec jsem si oblékla sukni a top. Potom jsem se namalovala a nachystala jsem si vak.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Za deset minut mi někdo zaklepal na dveře a já jsem šla otevřít.
Čekala jsem, že tam bude stát Martinus, ale místo toho tam na mě čekala malá krabička.
Otevřela jsem jí a našla jsem tam nádherné boty od mojí oblíbené značky Adidas. Byl u toho ještě papírek na kterém bylo napsáno: "Doufám, že se ti ty boty líbí, jestli chceš můžeš si je vzít na sebe, věř mi, že se ti budou hodit." A pod tím byl podepsaný Tinus.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Musela jsem se nad tím pousmát. Ty boty byly vážně nádherné a taky moc pohodlné a k tomu úplně nádherně ladily k mému outfitu.
Pod tím vším byl ještě jeden malinký papírek na kterém bylo: "Potkáme se za patnáct minut v parku."
Obula jsem si svoje nové boty a pomalu jsem vyrazila do parku. Jelikož jsem měla ještě asi deset minut čas, stavila jsem se ve Starbucks, kde jsem si koupila kávu a muffin.
Sedla jsem si v parku na lavičku a čekala než Tinus dorazí.
Takže dneska je tady trochu kratší kapitolka, ale doufám, že se líbí, rozhodla jsem se, že budu psát i pohledy ostatních postav, takže doufám, že se vám to bude líbit. Také začínám pracovat na nové knížce, kterou ale vydám až bude celá hotová, takže to ještě potrvá :)
