Sbohem Bratříčku [bichie]

Kapitola 4.

Ležel jsem na zemi. Pokusil jsem se vstát. Šlo to ale nesmírně to bolelo. Celá levá strana jeho těla ho nesmírně bolí a pálí. Strach jeho tělo držel jako v provazech. Proto se nepodíval co se stalo s jeho tělem, co ho tolik bolí. Rozhlédl se okolo. Velká místnost zahalená ve tmě. Všude byla voda. Je v kanálech. Vše se mu vrátilo. Jeho duši přišpendlilo k zemi, ale jeho tělo stálo v kamenném mrazu. Vzpomínky na TO. Otočil hlavu na pahýl který mu zůstal. Vyskočil na nohy, překvapený z náhlého prozření a vyděšený z objevu. Začal nekontrolovaně plakat. Rozhlížel se okolo ve snaze najít útěchu. Nenašel ji, ale aspoň měl přehled o tom kde to je. Byly tu dva tunely vedoucí pryč. Prostředek místnosti zabírá obrovská hora nejrůznějších věci. Nad ní se další věci vznášelily. Náhle pocítil naději, za kterou se ovšem následně styděl. Doufal že je to Bill, ten zrzaví klučina ležící v kalné vodě.

Bill pozoroval jak před ním Georgie poskakoval. Šel v klidu za ním, když jeho bratr zakopl o kořen, rychle ho chytil a pak se procházeli dál. Na lesní cestičku svítilo slunce a způsobovalo že tráva i písčitá cesta krásně zářily. Pak však přes slunce přešel mrak a les zahltila tma. Ani jeden neviděli na krok. Georgie se rozběhl dozadu a snažil se najít Billa. Ten se zase rozběhl dopředu. Georgie opět zakopl ale teď ho Bill nezachytil. Před ním se ozvalo Billovo volání. Georgie se postavil a běžel za ním. Najednou se rozjasnilo a Bill se otočil. Tma, která předtím ležela v lese, se stáhla do neurčitého tvaru který pohltil malého chlapce v tu chvíli, kdy se jeho bratr ohlédl. Georgie naivně běžel za Billovou náručí dál ve tmě.

Bill zatřepal hlavou a odvrátil pohled od lesa. Představoval si takhle různé možnosti kde by opět selhal v jeho záchraně. Dřív byly normální, jako požár, ale když jeho představivosti došli reálné možnosti, vytvářela takovéhle psycho představy.

Richie vyšel z domu v kapse balík peněz, za které by si koupil klidně 5 lístků do kina pro které si teď šel. Ze včerejška mu zbyly brýle bez nožičky. To už bylo po několikáté a tak prostě vzal tu od jiných a přilepil ji izolepou. Procházel se po chodníku a směřoval si to ke kinu. Nechtělo se mu jít samo ale rodiče by nešli a přátel nijak moc nemá. Vlastně žádného.

Zahnul na další ulici. U přechodu tam stála taková koule. Pokud si správně pamatuje, je to ten kluk, který zůstal u Edwarda Kaspbraka když Richie jel za Billem. Styděl se za včerejšek, ale Ben ho stejně u toho neměl šanci vidět. (ahhh) Může s ním normálně mluvit.
"Hey, Slamníku." zavolal na něj. Slamník se zastavil když chtěl zrovna přejít ulici. Slamník mu říká už nějakou dobu ale nikdy nedostal šanci s ním jakkoliv mluvit. Ben se otočil a překvapeně, koukal na Richieho.
„Myslíš mě? Jsem Ben Hanscome“ odpověděl lehce naštvaně.
„Jojo, vím. Slamník je lehčí. Chtěl jsem se zeptat jestli bys nešel se mnou do kina? Nechce se mi jít sám. Známe se jen ze školy, ale proč ne?“ vychrlil na něj, ten na něj pouze nechápavě koukal. Pak se podíval na zem. Zdálo se, že přemýšlí. Pak hlavu znovu zvedl.
„A proč ne. Půjdu.“ souhlasil.
„Jdeme! Raz, dva, tři...“ zavelel Richie jako Britský Generál a vyšel do přechodu. Ben se uchechtnul a následoval ho.

Cestou se hodně seznámili a dá se říct, že i spřátelili. Ben se najednou, když už byli ve stejné ulici jako je kino, zastavil. Richie ještě kousek ušel než si všiml, že Ben ho nenásleduje a kouká s červenými tvářemi někam dál. Richie se podíval stejným směrem a uviděl rusovlasou Bev, která s nimi také chodila do školy. No, ona tady v Derry je jen jedna škola. Včera se o ní zmínil Henry, její jméno je Beverly Marsh. Richie se rozhodl Bena potrápit a tak za ní vyběhl. Ben zůstal stát na místě. Richie zastavil Bev tím že ji dal ruku na rameno. Lekla se, prudce se otočila a plácla Riche do ruky. Když zjistila, že to asi není jeden z těch co jí nemají rádi, uklidnila se a trochu poodstoupila.
„Potřebuješ něco?“ zeptala se.
„Ahoj jsem Richie, vídám tě ve škole. Já a támhle Ben jdeme do kina. Nechtěla bys jít s námi? Zaplatil bych to.“ představil se a vysvětlil ji situaci. Koukala stejně nechápavě jako předtím Ben. Teď ale vlastně neměla co dělat.
„Proč ne... Půjdu" přikývla. Richie se s úsměvem obrátil na Bena, ten ho propaloval pohledem.

Když došli do kina, Richie šel koupit lístky. Ben šel pro pití a Bev šla najít sál. Pak se sešli u Bev. Mají lístky skoro dozadu, tak si tam šli sednout. Má to být horor o vlkodlacích, a to Richieho velmi zajímalo. Už se zhasínala světla a na plátně se objevil odpočet. Do kinosálu opět vniklo venkovní světlo. Richie nepostřehl kdo to je, ale nijak ho to nezajímalo. Film začal.

Richie sebou trhl a potom opět upřel zrak na plátno. Bev vedle něj vyjekla. Další mrtvola. Byla zhruba půlka filmu  pár řad před skupinkou se asi čtyři lidé zvedli. Richieho to naštvalo, nemohl si pomoct a koukal kam jdou. Šli k vyšším řadám. Až došli k té ve které byl Richie a zbytek. Už zpozorněl i Ben a sledoval ty kteří se vydali do jejich řady. Bev se tam taky podívala.
„Bowers!“ skoro vyjekla. Najednou tam tu podobu viděli všichni. Zvedli se, běželi na druhou stranu. Podle dupotu usoudili že je pronásledují. Vyšli o pár schodů výš k únikovému východu. Bev šla první a rychle je nějak otevřela. Utíkali chodbou. Za nimi dupali Bowers a zbytek jeho party. Na konci chodby byly dveře a k těm se Bev rychle blížila. Richie pomáhal Benovi v běhu.
Bev podržela dveře a nechala kluky proběhnout pak je spěšně následovala. Každý se rozběhl jinam, hlavní chyba. Bev se ukryla opět v kině na záchodech. Ben zmizel v papírnictví. Ale Richie běžel do ulicí které rozhodně neznal. Bowersovi kumpáni se také rozdělili. Henry běžel tam, kde viděl zmizet Toziera.  Chtěl si s ním vyjednat včerejšek. Richie se ztratil. Začal zmatkovat. Dostal se někam kde to vypadalo jako skládka ale neměl ponětí jak to.
„Toziere!“ doneslo se z dálky. Ale ne dostatečně daleko. Takhle ho najde. Utíkal dál. Smetí se mu pod nohama sklouzlo. Dopadl na záda a kutálel se v tom hnusu. Vyskočil na nohy a rozhlédl se okolo. Slunce za tu dobu co byli v kině zapadlo a teď bylo pouze šero. Ale i tak si byl jistý že tam ten černý obrys něčeho je.
„Sráči kde jsi!“ opět odněkud zaburácel Bowers. Richie sebou trhl. Ale dal se díval do žhnoucích žlutých očí toho obrysu. Zableskly se bílé zuby když se to zašklebilo v úsměv. Rozběhlo se to. Ten běh ještě před chvíli viděl. Byl to vlkodlak a řítil se na něj.
„Toziere?“ Richie neodtrhl oči od vlkodlaka. Slyšel to ale nedokázal vnímat. Jediný kdo to může být je stejně Henry.
„R-richie!“ zatřásl s ním někdo. Richie konečně odtrhl pohled a pohlédl do obličeje Denbrougha. Odstoupil od něj a těkal očima mezi Billem a místem kde byl před chvílí vlkodlak. Už není.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se Bill jemně aby ho nevystrašil.
„Jo... Jo... Už ano.“ odpověděl.
„Co se s-stalo?“
„Šel po mě Bowers“ zamluvil vlkodlaka.
„V-včera to tak n-nevypadalo“ odvětil a obrátil se s domněnkou že mu nic víc asi neřekne.
„Ne, počkej fakt. A ještě něco ale to mi neuvěříš.“ viděl na Billoj, že pokud to neřekne zase odejde. „Šel po mě vlkodlak“ Řekl a myslel si, že se mu Bill vysměje. Ten ale jen stál a koukal na Richieho.
„Mě pronásleduje zase G-g... Bratr“ při zmínce o Georgiem si Richie uvědomil  jak ho vlastně nemá rád.
„Ty vole ty jsi psychopat“ zasmál se „Zjevuje se ti mrtvolka jo? Haha, lezou z něj červy?“
„A-a-a...." Bill to vzdal. Otočil se a odcházel ze skládky. Richie se koukal na jeho záda a opět mu příliš pozdě docházelo co řekl. Po tvářích se jim roztekly slzy.