Sbohem Bratříčku [bichie]

Kapitola 1.

Papírová lodička pokrytá parafínem plula, nakláněla se, občas to vypadalo, že se i potopí, ale vždy se opět narovnala a razila si cestu dál. Za lodičkou běžel nadšený šestiletý klučina Georgie. Oblečený do žlutého pršipláště a červených galošů. Poskakoval po obrubníku a silnici. Jeho dětský smích se rozléhal ulicí. Lodička plula po ulici Witchem ke křižovatce s Jackson. Už asi týden pršelo a ani dnešek nebyl výjimkou. Vítr, jež se k neustávajícímu dešti přidal teprve předevčírem pomalu ustupoval, stejně jako silná povodeň, která postihla celé Derry.

Na druhé straně ulice stál u okna hubený chlapec se zrzavými vlasy a modrýma očima. Vlasy měl z ležení v posteli zacuchané. Měl chřipku ale ta stejně jako povodeň ustupovala. Stále měl teplotu, ale už dokázal normálně vnímat a chodit bez bolestí hlavy. Koukal se nervozně na silnici před domem. Nebyl si jistý, zda
to byl dobrý nápad mu dát tu lodičku, ale bylo mu ho líto když ho viděl se nudit. Rád by šel s ním, ale jeho zdravotní stav a rodiče mu to nedovolovali. A jak rád by šel. Byl to Georgieho bratr, William Denbrough, zkráceně Bill. Koktavý třináctiletý kluk, který má málo přátel. Vlastně pouze Stanlyho Urise a Eddieho Kaspbraka, s Eddiem chodí do třídy a Stan je o rok výš.

„U-u-už to skoro je. Teď mi
p-podej misku, nůž, zápalky a parafín. Ten je ve s-s-sklepě, v krabičce s nápisem G-g-gulf" , „Doopravdy musím jít do sklepa?" zeptal se nervozně Georgie svého bratra ležícího v posteli, záda podložena spoustou polštářů. „Chceš, aby p-p-plula, ne?"přesvědčoval ho Bill. Georgie kývl.

„T-tak šup" zasmál se. Georgie se rozešel ke dveřím a než místnost opustil, ještě se na staršího bratra podíval. Došel ke dveřím od sklepa. Položil na kliku ruku. Při tomto dotyku se mu v mysli vynořily děsivé myšlenky. Myšlenky o Tom co je ve sklepě. O Tom co ho stáhne do tmy sklepa. To co bude horší než jakákoliv noční můra. To, co vás chytne a nepustí. Zatřepal hlavou v marné snaze se zbavit těchto myšlenek. Pevně uchytil kliku dveří, které ho oddělovaly od sklepa kterého se tak moc bál. Pomalu je otevřel. Staré dveře otevřel tak, aby denní světlo dopadalo na světelný vypínač. Automaticky zvedl ruku k vypínači a s tím činem se vyrojily další myšlenky o Tom, co je horší než jakákoliv noční můra. Že ho to chytne za ruku tam, kam by nechtěl ani blázen. Že ho to tam zabije. Ruka strnula na půl cestě k vypínači. Georgie se zachvěl. Tyto myšlenky ho pohltily celého. Ze sklepa slyšel chrčivý zvuk. Cítil zatuchlý pach rozkládajícího listí. Viděl postupně rostoucí tmu.
„To jsi tam u-usnul Georgie?" zavolal na něj Bill. Už zase slyšel, cítil a viděl to, co tu doopravdy bylo. Slyšel, jak jeho matka hraje na klavír jeho oblíbenou skladbu: Pro Elišku. Cítil vůni polévky, která bublala na sporáku, viděl vypínač.
„Už to skoro mám Bille!" zavolal zpět. Nemohl jít do Billova pokoje a říct že ten parafín nemá, protože se příliš bojí jít do sklepa. Bill by se mu nevysmál, Bill by se naštval. Řekl by mu, ať už konečně vyroste. Georgie odhodlaně zvedl ruku k vypínači. Nic. Nejde elektřina, no jo vlastně, nejde elektřina, povodeň vyhodila elektřinu. Opatrně otevřel dveře dokořán. Propustil světlo do celého sklepa, ale stále tam byla tma. Georgie si povzdechl a i přes strach se pustil po schodech dolů. Přeběhl prostor mezi schody a poličkou kde by měl být vosk.
„Gulf, Gulf, Gulf, Gulf" opakoval si šeptem při hledání oné krabičky. To vrčení je zpět. Ten pach je zpět. Ta tma je zpět. Georgiemu přeběhne, mráz po zádech a zrychlí v zoufalém hledání. Tady. Popadne ji a rozběhne se ke schodům. Všechny myšlenky na TO se začaly prolínat. Jak ho To chytne a roztrhne mu  oblečení. Bude mít šílený úsměv. Jedno oko přivřené v křeči. Vlasy rozcuchané. Zatáhne ho do neosvětlených částí sklepa a on už nikdy neuvidí Billa. Doběhl ke schodům a vyběhl je tak rychle že, ani nepostřehl, že ztratil bačkoru. Vyběhl ven a zabouchl dveře. „Georgie? Mohl bys příště bouchnout těmi dveřmi ještě víc? Možná by se ti povedlo rozlít tu polévku." zavolala matka chlapců od ztichlého klavíru.
„Promiň mami" zavolal spěšně. V kuchyni ještě vzal misku s nožem, pro sirky odběhl do společenské místnosti ke krbu.