Nespoutaní

4. Útěk

Děkuju strašně moc za 200 přečtení! Netušila jsem, že to bude takt rychle stoupat. Jste prostě nejlepší! ❤
Enjoy!
Lucc ❤

Gejmr-
Procházím se přes centrum a užívám si hezkého teplého počasí.
Jaro teprve nedávno začalo, takže si člověk musí užít sluníčka, dokud se zase neochladí.
Cestou si sednu na jídlo a pak zamířím na mé oblíbené místo.
Petřín.
Pomalu se procházím, hudba v uších a se šťastným výrazem sleduju, jak se příroda kolem začíná probouzet.
Na to, jak blbě začal dnešní den, musím říci, že lépe pokračovat nemohl. Usměju se nad tou myšlenkou, projdu kolem vyhlídky a odbočím doleva na cestu, která vede mírně z kopečka.
Přepnu písničku a opět odbočím doleva na malý plácek, kde nebývá mnoho lidí a ihned zamířím k zídce, kde si užívám výhled na celou Prahu.
Miluju tohle místo.

Honza-
Procházíme se ruku v ruce a stále si povídáme o všem možném. Já jsem Petrovi řekl, že natáčím na YouTube a řekl jsem mu i o Maluchovi.
,,To je to zlaté auto, viď?"
,,Jak to víš? Ty mě taky sleduješ?"
Zeptám se naprosto zaskočeně.
,,Já? Já ne, já na to nemám čas, ale Michal na to koukal."  Řekne a pokrčí rameny. Ve chvíli, co to řekl, mi zaskočilo pití a já se začal dusit.
,,V pohodě?" Zeptá se po tom, co mi bušil do zad, abych se uklidnil.
Takže co už o něm vím..
Jmenuje se Michal.
Je mu dvacet čtyři. (Tady v příběhu jim bude tolik.)
Nikam moc nechodí.
Je ten starší z dvojčat.
Sleduje moje videa a je divný.
Nad tou poslední poznámkou se ušklíbnu.
Proč se o něho zajímám?
Však mám Petra!
,,To si děláš srandu!"
Ozve se najednou za našimi zády a oba se otočíme.
,,Doháje." Vydechnu otráveně ve chvíli, co mi dojde, proč to ta holka řekla.
,,To je Ment!" Zaječí.
,,Zlato?" Podívám se na Petra.
,,Ano?"
,,Bežíme..."

Musím říci, že už fakt potřebuju jaro.
Teplo a hezké počasí, jinak se z toho hnusnýho počasí už zblázním a prosto zalehnu k zimnímu spánku.
Snad se vám tato kapitola líbila!
Lucc ❤