This is so crazy [Maxverly] (CZ)

6. Kapitola - Nejlepší

Vůbec se jí nechtělo do školy. Co se bude dít když tam uvidí Beverly. Nemohou se jen tak bavit. Bude to divný. A navíc se nebude moct podívat Lucasovi do očí. Najednou se sním ani bavit nechtěla. ,,Mami mě není moc dobře." ,,Copak ti je zlatíčko?" Musela si vymyslet dobrou výmluvu. ,,Bolí mě hlava a je my špatně." ,,A zvládneš jít do školy?" ,,Nevím." Max se to snažila uhrát. ,,A kolikrát si za tenhle rok chyběla?" ,,Jen párkrát." Vypadalo to nadějně. ,,Tak zůstaň doma." ,,Dobře." Hned jak její máma odešla tak se oblékla a pustila si hudbu. Lehla si na postel a začala přemýšlet. Co bude dál? Věděla to moc dobře. Bev odjede a ona bude muset dělat že je normální. Obejmula polštář a začala do něj pouštět slzy.
Když se vybrečela, rozhodla se že se alespoň projede. Vzala skateboard a vypadla z domu. Když dojela do místního malého skateparku strašně se lekla když uviděla člověka před kterým se ukrývala sedět na okraji jednoho skokánku. Rychle se schovala za roh. Nikdy nebyla ta co se schovávala před problémy. ,,Beverly." přijela za ní a seskočila ze skatu. Bev se otočila ale nic neříkala. Max si sedla vedle ní. ,,Nebudeme se ignorovat, že ne?" ,,Doufám že ne." odpověděla Max. ,,Nesmíme," povídala Beverly a měla slzy na krajíčku. ,,už za pět dní odjíždím." ,,Už tak brzo?" vyhrkla Max a její oči už se taky leskli. ,,Jo. Pojedu domů, za Billem, za ostatními. Těším se, ale..." Bevy se zastavila uprostřed věty. Nevěděla jak ji dokončit. ,,Derry je hodně daleko." Max navázala. ,,Jo to je." Byli ticho. Chtěly si užít posledních pár dní spolu, ale místo toho jen měli depky. ,,Nesmíme se loučit se špatnou náladou!" Max měla nápad. Nasedla na skateboard a rozjela se k nejbližšímu skokánku. Udělala ten trik který už se učila fakt dlouho a byla na něj hrdá. Dojela zpátky k Bevy. ,,Teď ty." přesně věděla co Bev udělá. Ta popadla skate a nemotorně se na něj postavila. Sjela dolů a jak Max očekávala hned spadla. Posadila se o podívala se jak skateboard skončil deset metrů od ní. Obě se smáli. Bev se na něj posadila a odrážela se nohama. ,,Tohle mi jde." ,,Jo, tohle jo." Bev sesedla a zase si sedla na místo. ,,Musíme si poslední dny užít. Domluva?" ,,Fajn." Potřásly si rukou na znak toho že to neporuší. ,,Promiň, zapomněla jsem si plivnout do dlaně." ,,Tak to ale neplatí." Zase se smáli takové blbosti. ,,My jsme fakt divný." komentavala Max jejich duševní stav. ,,Ne, my jsme boží." ,,Úplná pravda." souhlasila a dala jí ruce kolem ramen. ,, Nejlepší."