Jump to water DOKONČENO✔

třetí den sázky 2/2

V šest (nebo-li hodinu před začátkem party) jsem se začala oblékat a obecně připravovat.

V půl sedmé jsem byla nachystaná. Stála jsem před zrcadlem a pozorovala svůj outfit. Džíny asi pět centimetrů nad kotníky, bílé tričko, poseté květy a přes něj svetr, zastrčený do již zmiňovaných džín. Rozpuštěné dlouhé černé vlasy, splývající až pod prsa příjemě kontrasrovaly s béžovým svetrem a vytvářeli společně tak poněkud zvláštní dojem barev.

Přesně v sedm jsem stála před Jackovým domem, kde jsem ale byla sama. Nikdo nikde a tak jsem šla zazvonit.

"Ver, ahoj! Jsi tu první, tak jdi do kuchyně, oni za chvíli přijdou, " usmál se a přejel mi dlaní po zádech. Jen jsem kývla a odešla.

Ve čtvrt na osm byla party v plném proudu. Polovia hostů byla opilá, a já nebyla vyjímkou. Pak jsem v davu zahlédla Wolfharda, a jako bych vystřízlivěla.

"Veruko, " usmál se Finn. Rychle jsem se otočila a pokoušela se procpat davem co nejdál. Avšak mě někdo chytl za zápěstí. "Snažila ses mi utéct? " uchechtl se.

"Ne, šla jsem... na záchod! Takže, kdyby jsi mě pustil se jít vyčůrat, byla bych ti vděčná. " řekla jsem a pokusila se mu vykroutit.

"Prosimtě nelži mi. Stejně vím, že máš depky a vyhýbáš se mi kvůli sázce, " nepustil mě. Zamračila jsem se a lehce ironicky se zasmála.

"Nefandi si tolik, Wolfharde, " odsekla jsem.

"Ještě jsi pana? " změnil rychle téma. Jen jsem kývla. Nemám zájem mu nic takového prozrazovat, ale možná je to tak lepší.

"A ani jsi se ještě nelíbala? " zeptal se. Na tváři mu nehrál jeho obvyklý poťouchlý, dětský úsměv, ne. Tentokrát mu vycházel dokonalý 'poker face'.

"Nevím, proč vedeme tuhle debilní konverzaci, ale touhle odpovědí jí ukončuji. Ne, nelíbala jsem se ještě s nikým, " řekla jsem a lehce nakrčila nos.

"V téhle hře ty nejsi ta, která rozdává rozkazy, " zasmál se a mé zápěstí pustil. Promnula jsem si ho a mykla rameny. On se nejspíše naštval a mé zápěstí znovu uchopil. Než jsem stihla reagovat, vší silou s ním praštil o zábradlí schodů, u kterých jsme stáli.

"Auuu! Ty debile, nemáš ponětí, jak to bolí! " zařvala jsem a tím na nás upoutala pozornost. Přiběhli ke mě nějací lidé, které jsem nejspíš znala, ale co já vím, a odvedli mě na verandu domu. Jeden z nich volal santiku. Zasmála jsem se.

Ahoj lidičky🤗mám dnes dobrou náladu, takže možná bude ještě kapča. Luv u sm💕
-Wolfhard💐