Jump to water DOKONČENO✔

pátý den sázky

Probudila jsem se na gauči. Televize byla zapnutá a zrovna dávali Simpsonovi. Posadila jsem se a chvíli bezmyšlenkovitě sledovala žluté postavičky, než mi došlo, že není víkend.

Vyskočila jsem z gauče a popadla tašku. Sádra mi poměrně bránila v jinak rychlém pohybu, ale i to jsem zvládla.

Vrazila jsem do třídy. Udýchaná, bledá, neučesaná... no zkrátka poslední dobou můj normální vzhled.

"Veruko, nečekala jsem, že opravdu dorazíš, " řekla učitelka a nejistě odložila křídu.

"Neopovažujte se mě přemlouvat, ať jdu domů. Rovnou to vzdejte! " řekla jsem a odkráčela do své lavice. Praštila jsem sebou na židli a vytáhla matiku.

"Veruko, ahoj, " usmál se Wolfhard.

"Kamaráde, ahoj, jak ses měl beze mě? " usmála jsem se. Nebyla jsem šťastná - ani trochu - ale musela jsem předstírat opak.

"Ale nekecej, ani slzičku? Vypadáš v pořádku a mě zbývají jen dva dny... co si s tebou počnu? " uchechtl se ironicky. Jen jsem se falešně usmála a mykla rameny.

"Tvoje věc, Wolfharde, třeba se z toho poser, " odsekla jsem. On se zamračil.

"Neopovažuj se, bejt na mě hnusná, ty malá fetko! " zařval na celou třídu. Učitelka se ani neotočila od tabule, narozdíl od mých spolužáků. Všichni se koukali, ale nikdo nezasáhl. Když mi dal Finn pěstí, když mě zkopal, když mi nadával. Nikdo nic nevznesl proti. Jen přihlíželi. Někdo se slabší povahou odvrátil pohled.

"Zab se! " zařval Finn. Koukl se po ostatních a naznačil jim, aby to zopakovali.

"Zab se! Zab se! Zab se! " křičela na mě celá třída. Jack, má bývalá nejlepší kamarádka, všichni na mě křičeli, ať se zabiju. Možná jsem u některých zahlédla, že si to taky neužívají, ale i tak...tohle se nedalo vydržet - vzala jsem tašku a utekla domů.