první den sázky

964 72 1
                                    

Probudila jsem se v osm- zas jdu pozdě do školy. Pomalu a klidně jsem zvládla ranní rutinu, protože vím, že už nemá cenu pospíchat.

"Dobré ráno, " usmála se mamka, která mi už psala omluvenku za pozdní příchod.

"Taky, " popadla jsem batoh a žákovskou, líbla jsem mamku na tvář a vypadla z domu.

"Dobrý den, " usmála jsem se na matikářku, která mi úsměv oplatila. Je hodná, ale má od nás respekt. Hodila jsem jí žákovskou na stůl a sedla si do své zadní lavice, která stojí vedle lavice Wolfharda. Při pohledu na něj jsem si vzpoměla na náš včerejší rozhovor. Zastavilo se mi srdce.

"Jak jde život? " ušklíbl se. Věděl, že od doby, co mi umřel taťka moc dobře nejde. Musím vyhrát, musím být pozitivní a vypadat nezlomná.

"Skvělý, " usmála jsem se na něj. On kývl. Nevypadal, že by mu vadilo, že mu tvrdím, jak jsem psychicky v pořádku.

"Jak se má táta? "

"Wolf- Wolfharde, tímhle mě nezlomíš, " šeptla jsem a pokoušela se nebrečet. On se usmál. Viděl, jak mám skleněné oči od slz.

"Moje milá, já už tě zlomil, " řekl a věnoval se matice. Měl pravdu...

*po škole*

Co nejrychleji vypadnout, ať mě nepostřehne Finn. Běžela jsem přes školní dvůr k bráně. Měla jsem skoro vyhráno, jen pár krůčků, ale pak si mi stoupl do cesty. Můj obličej tvrdě přistál na jeho hrudi.

"Snažila ses mi vyhnout? " usmál se a odstrčil mě. Ne, ne, ne, hlavně se nepřiznej.

"Ne, " řekla jsem a jen stála. Neměla jsem sílu se hnout.

"Ne? " jeho úsměv se rozzářil. Věděl, že lžu.

"Ne, a nech mě projít, " obešla jsem ho a prošla bránou. Cítila jsem, že se na mě koukal, dokud jsem nezahla za roh.

Ahoooj! První kapču tedy máme na světě a mě moc baví psát tuto knížku💕s kapitolami počítejte každý den😄přeji krásný zbytek neděle a pozitivně prožité pondělí, lásky🤗
-Wolfhard💐

Jump to water DOKONČENO✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat