"City Of Spells"

•4•

Dneska jsem se rozhodla, musím si promluvit s Justinem.
Ani nevím jestli pro něj mám jezdit, vždyť se semnou nebavil, kašlu na něj.

Nasedla jsem do své krásky a vyrazila směr škola.

•Z pohledu Justina•
Čekal jsem před našim domem... ale asi jak jsem se k ni včera mněl tak to vzala jako že už nebude kamarádi?
Achjo... proč zrovna já? Proč já musel dostat ten úkol?!
Vfrustrovaně jsem si zatajil za konečky vlasů.
No ... do školy budu muset jít pěšky.

•Z pohledu Lili•

Už sedím ve své lavici a čekám na Justina.
Za pět minut zvoní a on nikde !
Když začlo zvonit tak se otevřeli dveře, do třídy vstoupil Justin. Tentokrát se na mě kouknul, nemohla jsem ale nic z nich  vyčíst.

Už jsem myslela že si na týhle hodině promluvíme ale on si sedl k Finissové?!
Ta se na něj vyjukaně podívala. Něco ji řekl ale nemohla jsem slyšet co, seděli úplně ve předu.

Začaly mi slzet oči. Vzala jsem si všechny věci a rychle jsem běžela na záchody.
Kašlala jsem na učitelku která na mě řvala ať se okamžitě vrátím do třídy že je hodina.

Potřebovala jsem být chvíli sama, co se jsem mu udělala ? Chová se tak odtažitě...

Jako by jsme se vůbec neznali...

Znenadání mi začali téct slzy jako o závod.
Celou místnosti byli slyšet mé vzlyky.

•Z pohledu Justina•

Když jsem si sedl k ty šprtce, cítil jsem se provinile. Ona si to vůbec nezaslouží ...
Viděl jsem po očku jak si báli věci a jak se řítí ven.

Teď jsem si o uvědomil.

Dělám chybu..

Rychle jsem si sbalil svoje věci a spěchal za ni, ve dveřích jsem se srazil s účou.

"Justine! Vrat té se do lavice !"
Křičela za mnou .
"Ne!" Rychle jsem odpověděl.
Jen jsem za sebou slyšel že mám neomluvenou hodinu.

V tuhle chvíli mi to bylo úplně u prdele.
Potřebuju ji.

Hledal jsem ji všude, domu nešla ve skříňce má věci, ne nemám klíče použil jsem kouzlo abych ji otevřel...

Najednou jsem uslyšel něco jako vzlyk?
Šlo to od dívčích záchodů.
To by mohla být moje Kelly.

Hned jak jsem je otevřel uviděl jsem sedět moji princeznu na zemi u umyvadla, hlavu měla skloněnou, takže si mě nevšimla.

Rychle jsem k ni došel a vzal jsi ji do náruče.

"Justine" vzlykla nahlas.

"Jak..."
Koukal jsem se ji do tváře, byla úplně promáčená od slz.
Bolí mě ji tak vidět.
"Ta voňavka vzlyk kterou jsem ti dala vzlyk k Vánocům vzlyk." Usmál jsem se, ano furt ji mám.

"Princezno... už je všechno v pohodě nebreč, já.. ahhh omlouvám se za poslední dny, jak jsem se choval" víc mě zmáčkla.

"Řekneš mi důvod proč ses choval tak odtažitě?" Koukal na mě svýma kukadly.

A já ? Byl jsem úplně v prdeli ... co když o TOM ještě neví ? Co když ji to rodiče ještě neřekli ? Nechci ale zároveň aby se semnou  přestala bavit. Miluju jí.
A když zjisti co jsem zač a co ona je zač. Tak si myslím že to dopadne hodně špatně.
Co mám teď dělat ? Toď otázka.

Nějak se zmenšila aktivita lidi😔❤️
Nevím jestli furt psát, jestli vás to ještě furt baví...
Potřebuju vaše hlasy, názory! 😇
Pak budu vydávat častěji❤️
Ale to neznamená jen u téhle knížky, na mém profilu jich je více !😂❤️
Ale i tak děkuju nuu❤️