Vzbudím se se slovama "Ahoj lásko". Ahoj kočko "řekl Pepa se snídaní v ruce". Jéj tak to si nemusel. Jo musel. Kouknu se na telefon a tam je 6 nepřijatých hovorů od táty. Okamžitě jsem běžela ze schodů dolů a volala jsem zpátky.
Táta(T),Já(J),Pepa(P),Štěpán (Š),Kuba(K)
T:Ahoj Karolíno
J: Ahoj , co se děje?
T: Chci ti říct že babička umřela
J: Co? Jak? Kdy?Kde bude pohřeb?
T: V 17:30 u nás v Liberci
J: OK tak přijedu
T: Tak to típni
J: Jo. Začala jsem hrozně moc moc moc moc brečet a sesipala jsem se k zemi
P,Š,K: Kočko co se stalo ( mimochodem Štěpán málem hodil tlamu na schodech jak běžel)
J: Moj..moj...moje babička je mrtvá!
P: A lásko moje kde je pohřeb?
J: V Liberci v 17:30 hodin
K,Š: Hele a Pepo nechceš tam jet?
P: Jo určitě
Jak jsme dojely na pohřeb tak tam byla snad celá vesnice. A jéje táta si mě zastavil a řekl "kdo to jde s tebou za doprovod". Ten svalnatej je Pepa to je můj přítel, ten s tou modrou hlavou je Štěpán a to je kamarád společně s Kubou. A sakra i ta tátova přítelkyně si mě zastavila a řekla "Hej ty chodí s YouTuberem"? Jo no a co? Ty si to nezasloužíš. Ale jo kluci pojďte sem "řekla jsem". Tak vy si týhle fifleny nebudete všímat jo "řekla jsem naštvaným hlasem"? OK lásko "řekl Pepa" a ano paní šéfová "řekly kluci jednohlasně". Pak jsem začala ultra mega moc brečet ! Je to hustý ale rozbrečela jsem kluky a hlavně Pepu ale kluci taky brečely. Po pohřbu jsme přespaly u babiččinýho starého domu a další den jsme spolu jely domů do Prahy a já stále se slzama v očích a kluci také.
