Renne je normální středoškolačka. Tedy na venek se tak zdá, doopravdy je to holka co trpí depresí a sebepoškozováním. Co když si najde něco co jí od toho pomůže? Co když ji někdo vstoupí do života a začne jo jo koordinovat?
,,crrrr, crrrrrr, crrrrr..." Pootevřu jedno oko a vypnu ten otravný zvuk mého mobilu. Posadim se na postel a rukama si promnu oči. Nesnáším ty dny kdy musím do školy, nejradši bych si lehla a dělala mrtvou, třeba když si teď lehnu a budu dělat mrtvou tak mě škola jen obejde.... Chvíli nad tím přemýšlím ale se svým mozkem se shodnou na stejném. Je to prostě pí****na a škole se prostě nevyhnu, bohužel. Snesu moje chodila na chlupatý kobereček vedle mé postele,přitáhnu se a vydám ze sebe pár divných skřeků. Vstanu a začnu šoupat nohama po koberečku dokud mojí kůži nezasáhne ledový šok. Dojdu ke skříni a vytáhnu moje nirvana tričko, dlouho červeno černou košili a černé šortky, které nejsou pod tričkem moc vidět. Přejdu do koupelny a tam se podívám do zrcadla. Malá modrooká černovláska. Vypadám jak druhá Samara a to se nemusím ani snažit ji napodobit. Účesu si moje vlasy do drdolu a namaluji se. Udělám si nevýrazné stíny, udělám si linku, řasy, korektor a tím končím. Vezmu můj batoh a seběhnu schody dolu. Pozdravim mámu a dám jí pusu na tvář. Usednutí ke stolu a máma přede mě položí tousty a pomerančovou šťávu. Poděkuju ji a s chutí se pustím do jídla. Když už je čas, vstanu od stolu a jdu si obout moje vansky. Hodím si batoh přes rameno, vezmu klíčky od motorky, helmu a pozdravim mamku. Dojdu dolů do garáže a tam uvidím svého miláčka. Svlékknu si kocili a nandam si jen rychle koženou bundu, košili hodim do tašky a otevřu garáž. Rychlé nastartuju moji motorku značky Aprilia čistě bílé barvy a pomalu vyjedu z garáže
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
. Před garáží z ní slezu, zavřu garáž, nasadím si helmu a nasednu zpátky. Pomalu se rozjede z naší ulice a pak teprve začne ta poradna práva jízda. Když se blížím k hlavní silnici zaberu za to pořádně a rozjedu to, míjím lidi, domy, obchodní centra. Předjíždím jedno auto za druhém a užívám si nekonečnou jízdu. Najedu na dálnici a tam se přidám k dalším lidem co tam jezdí na motorce. Není jich moc ale přece se vždy někdo s motorkou najde. Přestanu vnímat auta okolo mě a jedu si svoje tak abych 1. stíhala školu 2. abych si tu jízdu užila. Vidím odbočku která vede k mojí škole. Sjedu na tu odbočku a pomalu začnu zpomalovat. O deset minut později už jsem na parkovišti navíc školy. U nás na škole má každý svoje místo na parkovišti. Tam kde každý parkuje a nikdo mu na to místo nesmí, tak by mě zajímalo co na mém místě dělá černý A5 bávo... Nedokážu si to vysvětlit. Motorku dám na stojánek a vyběhnu do školy s nasranym výrazem. Dojdu do třídy a první co bude ,,hej, jestli si myslíte že je sranda když na moje místo strávíte bávo tak to prdel není. Ten koho to auto je ať si ho strčí třeba do zadní části těla, ale to je moje místo tak ať z něj kouká rychle vypadnout" že zadní lavice, moji lavice, se zvedne kluk. Černý havraní vlasy jako já, vypracovaná vyšší postava, je na něm vidět že jeho rodiče jsou víc za vodou... Nahodí namyšlený výraz a projde okolo mě. Jdu hned za ním abych si taky mohla přeparkovat....
