•1•

430 14 0
                                    

Stáli jsme tam. Stali jsme tam vsichni vedle sebe. Nemluvili jsme a hleděli na plaminek svíčky, který ve větru tancoval. Slzy se mi kutalely po tvářích a ja jim nebránila. Byli to už tři roky a stále to tak moc bolelo.

Podívala jsem se na ostatní me sourozence. Obdivovala jsem svou starší sestru Kassey, bylo ji teprve dvaadvacet a dokázala se kvůli nam vzdát vseho, celé své budoucnosti. Obdivovala jsem svého dvacetiletého bratra Sama, který se nám snažil nahradit to, co nám chybělo i přesto, že to sám potřeboval. A obdivovala jsem svého mladšího bratra Patricka, který se přes to dokázal přenést a místo toho, abychom my utěšovali jeho, on utěšoval nás.

"Grace slyšíš? Už jdeme!" Uslyšela jsem své jméno. Ztratila jsem se v mysli a když jsem konečně zareagovala uviděla jsem, že pomalu odchází k autu. Doběhla jsem je a Patrick me chytl za ruku.

Doma byl ten večer klid. Když jsem dosla do sveho pokoje, lehla jsem si, stočila se do klubička a plakala. I kdyz Patrickovi bylo teprve devět a me o sedm, skoro o osm let vic, vždy se mi zdálo, že byl silnější jak ja. Byla jsem snad kvůli tomu horší, když jsem stále jen držela smutek? Nevěděla jsem to, ale podobné otázky me napadaly každou chvíli. Nevěděla jsem nic, absolutně nic.

Nemohla jsem usnout, a proto jsem si na sebe natáhla mikinu a zadními dveřmi našeho domku vyšla ven na zahradu. Nebe bylo pozaseno hvězdami a ja hledala ty dvě nejzarivejsi, největsi a nejhezčí, protože to byli oni. Usmála jsem se a zamávala jim, protože jsem věřila, že oni mi mávají také.

Lehla jsem si na trávu a jeste chvíli pozorovala hvězdy a poslouchala jemne plapolani větru.

"Co tady děláš?" Ozval se hlas a ja sebou cukla a posadila se. Byla to Kassey. "Pozoruji hvězdy" odpověděla jsem, ale to ji nejspíš uz došlo. Pak si lehla vedle mě a obejmula me. Přesně to jsem potřebovala, objetí.

Asi po deseti minutách nám začala být zima, takže jsme šly zpátky do domu a potom, co jsme si popřály dobrou noc, jsem šla do své postele a konečně jsem usnula.

"Smrt je jen začátek, ale te druhé kapitoly."

-William Shakespeare-

Girl without the dreamsKde žijí příběhy. Začni objevovat