Posadili jsme se na lavičku u lesní cesty. Seděli jsme tiše vedle sebe a poslouchali zpěv ptáků kolem nás. Cítila jsem oporu, když byl vedle mě a cítila jsem hřejivy pocit u srdce. "Dnes ti to moc sluší." Usmál se z ničeho nic na mě a ja se začervenela.
"Hele myslim, že by sme se uz měli vrátit." Řekla jsem z ničeho nic, což ho uvedlo do rozpaaku. "Jo, jasně." Odpověděl nejistě. Šli jsme, a pak se najednou zastavil. Nechápala jsem, co se stalo, ale zastavila jsem taky. On ke mně přistoupil a políbil mě. Prostě z ničeho nic. Nečekaně. Byl to nádherný pocit, ale pak jsem se vzpamatovala a trochu dotčeně se ho zeptala "Proč?" A on zašeptal "Protože te miluju." Nemohla jsem pochopit, co se stalo, ale nez jsem cokoliv stačila říct, rozutekla jsem se domů.
Zamkla jsem se v koupelně a sesunula se ke dveřím. Začala jsem brečet. Nevěděla jsem jestli je to z toho, že jsem měla radost, nebo z toho, že jsem byla tak moc v rozpacích. Brecela jsem dlouho, až najednou někdo zaklepal na dveře. "Grace, opravdu bych strašně potřebovala na záchod, a když me zavčas nepustíš, budeš si to uklizet." Vyhrožovala mi Kassey. Odemkla jsem a se skloňenou hlavou jsem kolem ní rychle proplula, aby si nevšimla, že brečím.
Když jsem ho opět viděla z okna, jak hraje na kytaru, přistoupila jsem k oknu, on mě zpozoroval a podíval se smutně na mě. Uhla jsem pohledem. Nevěděla jsem, jestli mám přijmout, to co se stalo, ale zatim to prostě nešlo. Ano, líbil se mi, ale bylo to nečekaný a taky... Taky pěkný. Uvědomila jsem si, že se mi to vlastně líbilo. Cítila jsem se provinile, i kdyz jsem to nemohla ovlivnit.
"Táto, táto, budeme si hrát Jo? Ja jako budu princezna a ty král, a pak přijde princ a ty mě mu dáš, jo?" Zeptala jsem se táty. "No, dobrá, ale ten princ to nebude mít vůbec lehky. Bude muset splnit těžké úkoly. Přece bych mu nedal svou dcerušku jen tak." Podotkl a šibalsky se na mě usmál. Já jsem trochu naštvaně odpověděla "Ale tati, ten princ me bude mít moc rád a ja jeho, to přece nemusí dělat hloupé úkoly." "Ale ja říkám, že jo. Potřebuji si proklepnout, vždyť přijdu o svou dceru a potřebuji vědět, jestli ji ochrání, stejně tak dobře, jako ja. No, a taky se musím ujistit, že mě budeš navštěvovat, protože jinak bych tu zůstal dočista sám." Řekl a ja se na něj usmalá "Ale ne tati, ty sám nebudeš. Já budu vždycky tvoje princezna a jezdit budu za tebou každý den, jo? Ale opravdu žádný úkoly.
Ano, byla jsem tatova princezna, ale potřebovala jsem i prince. Byl to snad on? Kluk z vedlejšího okna, co hraje na kytaru a co mě políbil? Možná, ale zatim jsem stále patřila tátovi a mámě.
ČTEŠ
Girl without the dreams
Romance- ztratila něco, co se nedá nahradit - ztratila smysl života - ztratila sny - ztratila sama sebe Ale potkala někoho, kdo by ji mohl pomoci, opět se naleznout a začít znovu svobodně žít.
