Another Dursley

|30|

Od mého rozhovoru s Noahem uběhla nějaká doba. Netušila jsem, co dělat. Moje touha po tom zjistit, kdo to je rostla. 

Věděla jsem, že Noah to není, ale přesto jsem s ním ještě chtěla být. I tak jsem měla pocit, že se odcizujeme. Chytala jsem se na návštěvu do Prasinek, kde jsem se celou dobu těšila. 

"Připravena ?" přikývla jsem a vydala se za Vivien. Celou cestu jsme si povídali o škole, profesorech a nebo jenom o úplných hloupostech. 

Prasinky vypadali úžasně, nemohla jsem se dočkat, až si je projdu. Nakonec to skončilo tak, že Vivien šla za nějakým klukem, co se jí prý líbil. K mému štěstí jsem narazila na dvojčata, která mě s radostí provedla kolem a nezapomněla mi říct, kam chodit mám a kam ne.

"Rádi bychom s tebou zůstali déle, ale máme ještě něco na práci" poplácali mě po rameni a odešli. 

"Nikdo s tebou nešel ?" protočila jsem oči a otočila se na blonďatého chlapce. 

"Ne, Vivien šla za nějakým klukem a dvojčata před chvílí odešla" pokrčila jsem rameny. 

"Slyšel jsem, že ten imbecil odmítl s tebou jít na ples. Štve tě to ?" ušklíbl se. Měla chuť ho za to praštit. "Kde vůbec je ?" 

"Co tě to zajímá ?! Nemusí být pořád se mnou" 

"Když myslíš" jeho úšklebek se jenom rozšířil. "Tak se uvidíme na plese ... ou ty vlastně nejdeš"

Opravdu jsem ho chtěla praštit, ale něco mi říkalo, že by to byl špatný nápad.

"Pokud tě teda někdo nepozve" povytáhl obočí. "Neboj určitě se někdo najde" mrkl.

Názory? 💕

S láskou Katt 💙👑