Another Dursley

|40|

"To je naprosto vynikající" zamumlala jsem, když jsem se zakousla do jedné z mnoha sušenek. "Odkud je máte ?" podívala jsem se na dvojčata, kteří se mnou právě trávili čas u jezera.

"Psali jsme mámě, dokonce jsme jí povyprávěli i o tobě" začal George.

"Došlo i na tvé problémy a ona nám je poslala, že s tebou máme být" dokončil Fred. Musela jsem se nad tím usmát. Rodinu Weasleyových jsem zbožňovala už teď a to jsem je neznala všechny. 

"Vzkažte vaší mámě, že jí děkuji" oba přikývli. Byla jsem ráda, že se mnou byli zrovna oni. Většinou na mě pořád mluvili, takže jsem mohla ignorovat všechny ty hnusné pohledy a slova. 

Obávala jsem se jen chvíle, kdybych byla zase sama. 

**
"Ignoruj je. Je jedno kolik máš nepřátel. Je důležité kolik máš přátel" Agnes zvedla ukazováček do vzduchu. "To je mé heslo" 

"Stupidní heslo" zamumlala jsem si sama pro sebe. Ona mě ale i tak slyšela. 

"Jistěže je stupidní, vymyslela jsem ho já" protočila se smíchem očima. Tu holku jsem zbožňovala. Furt se usmívala. "Ono je to přejde víš kdy ? Až ty budeš jednou pracovat na ministerstvu kouzel a oni budou pracovat pro tebe. To jim to pak bude líto" 

"Což se taky nemusí stát" pořád jsem si byla jistá tím svým. 

Nechtěla jsem přemýšlet takhle pesimisticky, ale v poslední době to jinak nešlo. 

Někdy jsem si přála, abych se vůbec do Bradavic nedostala. Mohla jsem být na obyčejné mudlovské škole, kde by mi bylo líp. Navíc by mě doma neodsuzovali. 

Vždy jsem tyhle myšlenky, ihned zahnala. Nechtěla jsem na to myslet. Nepomáhala tomu ani Umbridgeová, která nám odmítala dovolit kouzlit.

"Bude líp neboj" přikývla jsem a odešla do své ložnice. 

S láskou Katt 👑