Another Dursley

|35|

Společně s Agnes jsme seděli na tribunách a čekali až se Harry a Cedric vrátí. Byla jsem nervózní. Bála jsem se, že by se Harrymu mohlo něco stát. V poslední době jsem s ním trávila více času. 

Novinka také byla, že si na mě ostatní začali ukazovat. Hlavně, když jim Vivien něco říkala. 

Ozvalo se prasknutí. Před námi ležel Harry a Cedric. Tušila jsem, že něco není v pořádku, když se Harry nad Cedricem  nakláněl. 

"To je můj syn!" dolů se rozběhl muž. Dále už jsem nic neviděla. Všichni se přede mnou postavili a tím mi zatarasili výhled. Slyšela jsem jen výkřiky a nářeky toho muže. 

"Co se tam děje ?" zamrmlala jsem si pro sebe a snažila se najít nějaké místo, kde bych viděla. 

"Být malá je na nic, že ?" povzdechla jsem si, ale rozhodla se Parkinsonovou ignorovat. Nebudu se trápit kvůli nějaké slepici, jako je ona. 

"Cedric je mrtvý" zašeptala nějaká dívka vedle mě. Vykulila jsem oči. Nechápala jsem, jak se to mohlo stát.

**
Prázdniny byly v plné proudu, zatímco Harry a Dudley byli někde venku, já si dělala úkoly. Čekal mě čtvrtý ročník a já se hodlala více ponořit do učení a méně do problému s mými spolužáky. 

Dělala jsem úkol do Přeměňování, když dole někdo třískl s dveřmi. 

"Vernone !" ozval se křik mé matky. Vyběhla jsem s pokoje, co nejtišeji jsem se snažila zjistit, co se stalo. Nemohla jsem uvěřit, co se stalo a když moji rodiče brzy společně s Dudleym odjeli, rozhodla jsem se promluvit si s Harrym, který se ale místo toho zavřel do svého pokoje.

** 
"Hodně štěstí, Harry" objala jsem svého bratrance, když odcházel. "Všechny pozdrav a hlavně svého kmotra"

Naposledy jsem se na něj usmála. 

"Kde je ?!" otec byl značně naštvaný. 

"Odletěl, musí si ten problém vyřešit" protočila jsem očima. Nebavilo mě mu zase vysvětlovat, kam se Harry poděl. 

"Netvař se tak !" okřikl mě. Chvilku bylo ticho a jen jsem mohla slyšet oddechování svého otce. To co později, ale řekl docela zabolelo. "Jak se z mojí dcery mohla stát zrůda"

Co myslíte? Přehnal to Vernon? 😐

S láskou Katt 💙👑