Princess of legend

Tábor... (11)

O 2. týdny později...

Uběhly už dva týdny a ja za pár hodin jedu na takzvaný tábor pro nadpřirozené. Asi by jste chtěli vědět co se za ty dva týdny stalo. Poté co se Bonnie opila, tak ráno bylo k nezaplacení. Měla krásnou kocovinu a to doslova. A pokud chcete vědět co Lucas tak to je jednoduché, vyhýbá se mi. Celou dobu jsem s ním nepromluvila a když jsem si sním chtěla promluvit, tak proste odešel. Ale nemám si proč stěžovat, nějak moc mi nechybí a k životu ho nepotřebuju.
Momentálně ležím na své posteli a sleduju svůj strop. Nic na něm není, ale i přes to ho sleduju asi 15 minut.
Po chvili jsem se rozhodla jit dolů a dát si něco k jídlu. U stolu seděl Will a vedle něho Bonnie, když jsem k nim přistoupila blíž, vsimla jsem si že něco čtou. ,,Co to je.?" Zeptala jsem se a oni si až teď všimli že tady stojím.
,,Ale, zase nějaké zvíře napadlo člověka." Odpověděla Bonnie a nervózně se usmála. Nějak jsem to nevnímala a šla si pro palačinky s marmeládou, ale i přes to jsem stale přmýšlela, nad tím co řekla Bonnie. Tento týden uz je to 2 člověk, co byl napaden ,,zvířetem". Proč ty uvozovky.? Protože mi je jasné, ze tohle zvíře určitě neudělalo. Když jsem dojedla to co jsem si nachystala, šla jsem si dát sprchu. Přece jen za hodinu a půl, pro mě přijede nějaký známý od Bonnie a odveze mě tam, tak ať jsem alespoň připravená.

O 2 hodiny později...

Sedím v autě a jedu na tábor, podle toho co vím pojedu tak 3 hodiny bez zastávek. Momentálně je něco okolo pěti hodin odpoledne, takže prijedeme až večer. A pokud chcete vědět, kdo me veze na misto kde budu trčet celý měsíc..
Můj osobní řidič se jmenuje Elijah. Ano, opravdu Elijah, původní upír. Nikdy jsem ho neviděla osobně, až do teď.
Neměla jsem s ním žádné téma a tak jsem vnímala jen okolní svět venku. ,,Hele řekni ni něco o sobě, nic o tobě nevím a přesto sedíš v mém autě." Prolomil ticho Elijah a na tváři mu hrál, pobavený úšklebek. ,,Můj život není nějak moc zajímavý, jsem adoptovaná, má nevlastní matka umřela, otec začal pít a několikrát mě znásilnil." ... ,,Jak říkám, mám nudný život." Dodala jsem a usmála se. Podivala jsem se Elijahovi do tváře a jediné co jsem byl lítostný pohled. ,,Omlouvám se, to jsem nevěděl." Řekl mírně sklopil pohled...
,,Nemohl jsi to vědět, nic se neděje." Řekla jsem tentokrat já a mile se usmála. Opřela jsem hlavu o okno a zavřela oči....

Nejspíš jsem usnula, protože mě momentálně budí Elijah tím, že tam za chvili budeme. Nejely jsme ani 3 minuty a my uz zastavily před nějakou bránou. Nervózně jsem polka a chystala se vystoupit, ale v tom mě Elijah předběhl a jako pravý gentleman mi taky pomohl ven z auta. ,,Kufr tady zatím nech, potom ti je donesu." Řekl Elijah a nabídl mi svou ruku.
Kývla jsem a omotala svou ruku kolem té jeho. Stály jsme uprostřed tábora, krásně zalená tráva se leskla při pohledu na zapadájící slunce. Už teď se mi tu líbilo. Když jsem se podívala před sebe, naším směrem šla dívka ve věku 25-26 let. Byla krásná, měla zrzavé vlasy, zapletené v mohutném drdolu.
,,Ahoj, já jsem Viktorie a jsem hlavní vedoucí tohoto tábora." Oslovila mě a natáhla ke mě ruku ,,Ráda tě poznávám, ja jsem Angela." Odpověděla jsem a ruku přijala. Viki se na mě usmála a poté svůj pohled otočila na Elijaha. On se na ní usmál a kývl, ona udělala totéž a pak vrátila pohled zpět na mě.
,,Tady Lissa ti ukáže kde co najdeš, bude tvoje pravá ruka když budeš něco potřebovat, ale jako první ti ukáže tvou chatku." Řekla a ukázala na místo vedle mě. Otočila jsem se a vedle me se stál krásně šedý vlk. Jeho srst už na pohled vypadala hebká. Pohladila jsem vlka na hlavě a usmála se. ,,Taky doufám že se ti tady bude líbit a kdybys něco potřebovala kdykoliv za mnou dojdi." Dodala jeste a ja na znamení souhlasu kývla. Poté jsem se otočila zpět na místo, kde ještě před chvíli stál šedý vlk, ale místo něho tam teďka stala už na pohled přátelká blondýnka s milím úsměvem. ,,Ty jsi Lissa, že .?" Zeptala jsem se a mile se usmála ,,Ano, ráda tě poznávám Angelo." Odpověděla a objala mě. Já ji obětí opětovala a pak se podivala zpět na Viki. ,,No nic, Lisso ukaž prosím Angele její chatku, já teď musim něco vyřešit s Elijahem." Řekla mile Viki a ja s Lissou odešly. Šly jsme k chatce číslo 2. Lissa otevřela dveře a nechala mě ať jdu první.
,,Páni." Vychedla jsem jsem. Byla to menší, ale i přes to útulná chatka. V pravo u rohu byla trochu větší postel s modré barvě. Vedle postele okno a pod oknem stůl s židlý a zrcátkem. Potom větší skříň na které bylo taky zrcadlo. Prostě nádhera, ten měsíc co tu budu, se mi začíná líbit.
,,Vidím že se tu tady bude líbit." Řekla Lissa, když si všimla ze si to vsechno přehlížím ,, Ano, líbí se mi tu." Odpověděla jsem a usmála se.
,,Tak pojď, ukážu ti jídelnu a pak společenskou místnost." Řekla a táhla mě ven. Trochu jsem se zasmala, ale i přes to jsem jí následovala.
Asi po 30 minutách chození jsem konečně věděla kde co je a musím říct že po celém tom dnů jsem unavená, ale i přes to, tohle jeďte není konec. Ještě mě čeká táborák. S Lissou jsme seděli u mě v chatce a povídali si o všem možném. Potom jsem se prevlékla a šly jsme si zabrat místa ať sedíme vedle sebe. Lissa mi taky slíbila že me seznámí s jejíma kamarádkama, musím říct že i přes ty 2 hodiny co tu jsem si to užívám....

Taaak... A je tady další kapitola. Předem se omlouvám za chyby ale píšu to na mobilu a ktomu ve škole takže se moc omlouvám.

-Kuřátko ❤️